jc senior

†

Věřím, že kniha je nesmrtelná...
*

slova se vracejí
s každým novým dudlíkem...
*

skoč, kočičko, do předsíňky
mám pro tebe country hrst
stulíš se mi do buřinky
sametovou hladím srst

skoč na stránku do deníčku
tři jehlice pod tvůj nick
dvojitou až spleteš kličku
pro pád z horských turistik
*

muziky, muziky,
vy pěkně hrajete
spící se probudí
do doby prokleté
za slzy za vzlyky
točí se osudí
štěstí jím prolétne
kámen pad do vody
v půlnoci, v poledne
pro šťastné cyniky
hrajte své pochody
muziky, muziky
*

...a Kain si vyrobí novou zbraň
*

zatanči miláčku kolem plotny
můj cit je přízemně hmotný
na lože se těžce sunu

zatanči miláčku, škubej peří
na lože spěchej po večeři
brnknem si na lásky strunu
:o)

zenge: vavaoko: vanesa: Rezina: nejsembásník: Mbonita: kvítek: Květka Š.: krizekkk: isisleo: Erma: básněnka:
Všem ženám přeji krásné babí léto a chlapců, mužům a dědkům krásné a letní ženy. :o)
Dík, přátelé, za zastavení.

já paní bílou znám
jen v noci chodí za mnou,
ji černá kdysi odvedla
neznámou mi branou

jí růži nechám na stole
ať ví, že vzpomínám
na osiřelé batole
i kyž jsem teď sám
*

korálky na pavučině...
kdo nepřál by si mít ten skvost
dívku potkat v zátočině
jí věnovat je pro radost
*

Zlákala jsi mě, vypravil jsem se pro konvalinky,
marně. Nedošel jsem k Dvanácti měsíčkům...
:-(

i drobná krůpěj stačí...
*

jen stíny po obrázku
obrázky ve stínu
alchymista lásky
pokus - omyl
OMYL
*

sejdou se všichni na jednom místě
pak slunce též tvář svoji zakryje
poslední rty v posledním "adyjé"
že budou plakat, vím to jistě
*

Trocha šeptání a lásky příjde vhod i podzimu.
*

...jak krásně jsi popsala místo a atmosféru...
jen mohu litovat, že tam nebudu
*

vidím tě i bez portrétu
v bílé denní košili
v ústech tóny klarinetu
oheň ladí zpozdilý

na bakchantky slepém klíně
šňůra rozepnutých spon
díky druhé odmocnině
bez trojzubce Poseidon
*

svou vinu odhodit chci na zem
a pod plášť ukrýt hlavu svou
v rozpacích klečím před obrazem
před milostivou Madonou
*

snad na sto dal bych dobrých rad
však poustevny jsem minul dům
a prázdných krabic úkryt vnad,
tak jen: vyhni se kocourům!
*

když léto sahá na blůzy
knoflík odepne se sám
a chlapcům, vinou iluzí,
jdou ústa dokořán
*

a nebude moří
v nichž verše a lásky tonou,
pár zašlých kamínků
na tenkém řemínku
již věku za oponou
jiskrou nezahoří