jc senior

†

Na co myslíš, krásko v stínu
kde pavouk tká svou pavučinu
na co myslíváš den po dni,
na šáteček Desdemony?

Na co myslíš v tuto chvíli
kdy měníme se na motýly
na co myslíš, šeptni zlehka
Jak je naše láska křehká...
**

za doly za hory
shodil jsem parohy
na louku na zelenou

zas nové údolí
nohy mě nebolí
za novou jít ženou
**

kaštan, javor, cudné břízy
rády větve nenabízí
vítr, trochu drsný místy
by laškoval s jejich listy

vrána opět k vráně sedá
a sýkorka neposeda
nakukuje do oken
zda špek je tam zavěšen
:o)

Zpívej!
někdo mi šeptal
na chrámových schodech
však na můj povzdech
nikdo se tu neptal
:
nezpívám...
**

zas rozložíme na loukách své lásky
se struny jara smích když kolem šel
a dlaně rozběhnou se za bělásky
rozkvetlý co láká jitrocel...
**

...sejde s očí, ale v mysli zůstane...
**

starý hrad, řetěz padacího mostu
strouchnivělých klád
démon druh je nezvanému hostu
však připije si rád

starý hrad, opora skály nad příboji
s věží otáčí se páv
poslední kus z historické zbroji
meč zrezlý od poprav

jen pamětník poslední z těch nocí
fanatický dav
nejvyšší když dovolal se moci
zapomění pokryl háv
**

...spuštěno,
čekání na přerod...
**

Jsou situace, k nimž netřeba slov...
**

Pověz mi, Zrcade,
kdo je řádnej chlap v království...?
**

jsem zestárlý švihák, podzim je můj druh
kmen schýlený, v poslední letokruh
osminky not vágní píší kasaci
pro zmatek stop, z nichž smích se vytrácí
**

...s ránem ztrácí se
co s večerem nalézáme
**

přichází nezván, však první je kdo bere
na směnce podpis nečitelným perem
blíží se zvolna čarou ekliptiky
pliživý krok co nerad mění zvyky
a nikdy neznaven dá rekviem ti hrát
vyhaslou než hvězdu připne na kabát
**

zahrej mi, ty Pane, bůžku
do touhy a do nálady
veršovnickou beru tužku
slova těžká jako klády
notou vážu dohromady

láskou balím knoty svíček
v přikrývce všedního dne
spad do mokra památníček
(myšlenky znal nezbedné)
a nikdo se proň nesehne
:o)

Machrovsky se kámoš chlubí
v hospodě drží
přednášku
jak ženě vyrazil dva zuby
že říká mu teď
„milášku“

Tomu zkrátka neuvěřím
i do hospody
jde potají
kde cizím se chlubí peřím
To on „košiško“
říká jí
**

vždy je kolem něco k smíchu,
ber život jako jeden špás
v zšeřelém se zasměj tichu
když čert si šlápne na ocas

vlastním směj se nedostatkům
když pivem nabubřelý pas
k vlastním nepustí tě vrátkům
a vztekem přeskočí ti hlas

pro ztracenou směj se minci
i dobrý když zvojtíš vtip
šašků čepci na cizinci
směj se a hned je ti líp
:o)))

s.e.n:
Růženka nosí růžové šatičky a má červené tváře...
:o)

jen hrej, muziko, hrej
v čase před šedivým ránem
tiše, něžně, mazlivěj
za snů temným paravánem

hrej pro ráno bez budíku
ty, básníče, předej sloku
opojení pro repliku
k tanci rozvlněných boků
:o)

vavaoko: severanka: Psavec: nejsembásník: básněnka:
Děkuji přátelé, za milá slova. Je jen trochu smutné, že si takové "dopisy" musím napsat sám.
:o))

čtu podruhé, čtu potřetí
jako film mi hlavou letí
štíhlý pas s tou jemnou kůží
srdce buší, dech se úží,
kam se hrabeš Karle Hynku
jdi se schovat pod peřinku
:o))