jc senior

†

pomocník jsem ponocného
a taky už v důchodu
ač mám kožich i roh jeho
z celkem dobrých důvodů

s úsměvem jak po promoci
od tmy neodvracím tvář
nejlépe že chutná v noci
tak borůvkovou kaši vař
:o)

láska, sedmikráska...
ne, láska se rýmuje zase jen s láskou,
tak jako básněnka s princeznou
:o)

do polí jít za proscesím, tíhu nést svěšených hlav
jen nepodléhat depresím
teď situaci neřeším povodeň až řekne "plav"!
**

temné oči, temné moře
růž vína v barvě do tmava
ač oděni pouze spoře
jen ve snech láska zůstává
**

…a začne příběh, co měl začít vloni
však chudi elánem a v nedostatku dechu
převládlo míjení a kontakt bez úklony
stín nedůvěr a šelest odposlechů

až příběh nový z nulového bodu
melodií lad vsune nad zákony
a láska vymaní se z čárového kódu
kde pravdu těl nehyzdí silikony

fanfárou souhry z pozlacených plechů
bez času biče hne se zapadený vůz
dvojverší vzlétne nad rozpálenou střechu
na křídlech koní a roztančených Múz
**

isisleo: Marno pátrat po plameni
špatně spočítaný knot,
úsek dálnice se vlní...
je snad kdekdo idiot?
Ne jen školy bez základu
neblahý je absolvent
kde z učení dělá vědu
učitelský disident
Nedivme se "vzdělanosti"
skryté za vulgárnost gest
sady až stanou se pouší,
"vrací se zemi, co země jest"
**

Zasr. romantik: jen nemnohou jsme číši pili spolu
na zemanském hrádku u jednoho stolu
a básně psali pod gotickou klenbou

to sloku již když napsánu mám sedmou
zazní zvenku tóny kytar nebo lyr
a s nimi k nám přised další kavalír

tak jeden z nás zná brázdit vodní káňon
pak druhý zas potrpí si na safír
já pro kytku šel na obecní záhon
:o)

věřím tvé zprávě z Liboce
či někde od Sázavy
když srdce k srdci šupoce
který že orgán je pravý...:
**

...zvláštní, kam příjdeš, tam se hned najdou objímající prsty. Taky bych měl vykračovat ve tvých stopách...
:o)
Ale, proč se vůbec divím..?

vavaoko: šuměnka: severanka: s.e.n: Rezina: René Vulkán: Noc17: nejsembásník: Mbonita: Lucijena: Lota: Květka Š.: kasparoza: jita.1965: ivkaja: básněnka:
Všem vám děkuji za účast na mé majetkové skromnosti a zvláště vám, kteří jste dílko přizdobili veršíkem.

prclík první, pátý, sterý,
tvář utírá do zástěry,
je mi blaze, milo, sladce
dík té malé preclíkářce,
a smutná je věru věc
že vyhasla už její pec
**

Večer chutná nevíce s vínem harmonikou a zpěvem.
A nejen na pobřeží...
:o)

znám jej, není žádný břídil
i na Baltu jachtu řídil
jaký div že tímto ránem
na Lipně je kapitánem
o zdatnosti lecos říká
útlý pas kormidélníka
nejedna poznámka padla
o pevnosti jeho pádla
vltavský proud jak jej nes
doplul až zpět na Libres
**

do země a do vzpomínek
tak odcházejí sny a lidé
i ptáků let když ztratí výšku

hrot ženských zbraní na řemínek
skalní hrudi neubyde
když přivine pampelišku

za každým povzdechne země
jen trávník míří do zeleně
**

kam jdou hvězdy a kdo jim zpívá
obejme mě jejich stín?
pár chvil, dnů, let možná zbývá
než k nebesům se proklestím
bez stížností, bez reptání
nesu svoji tíhu vin
to od směru mě neodklání,
vím co říci? spíš nevím...

Ač proklínán, přec v cestu svítím
těm ztracencům, co hledaj flek
a zoufalce dál vedu žitím....
Jsem přítel bláznů - úplněk
**

Anna, poetické jméno
a létu je odzvoněno
**

Jaký odstín vznikne, když smícháš všechny barvy života?
Ten vlk to ví...
**

snad jsem ten strom s láskou zasazený
co láká kosy k švitořivým hrám

strom jarních jív a vůní vlasů ženy
kde kůra vypráví tvůj monogram
**

dnes je opět vyprodáno
v divadle doktora Fausta
princezna hrá na piáno
Kašpárek zdraví "maucta"

rytíř nebojí se draků
Honza opustil svou pec
aby zjistil na jarmaku
čertu že se upsal švec

smutek obrátí se v žert
vzkvetou růže povadlé
hříšníka si odnes čert
na loutkovém divadle
**