Siorak

†

Západ slunce
na Venuši
ten chlapovi
vskutku sluší

Ten kdo není
myslet líný
ví, že fakt jsme
vzešli z hlíny

Hlína mluví
čas se krátí
velmi brzy
se jí vrátím

Inu, chtěla
ziskat praxi
ať neleží
jak kus flaksy

Jestli holka
chytrá byla
ne tak s někým
souložila

Dnes už není
to jak kdysi
že na štítě
blána visí

Seď panenko
jen seď v koutě
až najdou tě
přefiknou tě

Dostal jsi jednu mezi světla? :-))

Halelujá, amen!

Inu, někdo vdolky, jiný holky. (A sú tací, co oboje.)

Milé.

heh ... jsi životu nebezpečný živel.

Tobě to tedy v poslední době opravdu nádherně básní.

To je lééhke.
A ty sbírej, neotálej!
Sladkých švestek plnou NALEJ

V klíně
cítí se jak v hradě
mnohem líp
než
bylo v bradě.

Z toho plyne
pro dámy
jedno malé poučení
chcete-li
mít vlastní blešku
nad vousáče
pro vás není. :-)

Taky jsem psával básně v metru nebo autobuse. Vlastně to tam celé začalo. Člověk sedí, dumá, má čas pohroužit se do sebe ...

Tady asi vrba nepomůže ...

Prošla si peklem ještě jako nevinné dítě.

To zní jako jarní preludium. :-)

Zajímavé a aktuální.

Připomnělo mi to písničku, co zpívala moje babička svému pravnukovi:

Tancovalo prasatko
u rybnika
vyšpulovalo dupku
na kominiku

Kominik se zlek
klobouk se mu smek
I ty jedno prasatko,
to jsem se tě zlek!

Probíhá v našich nitrech občas krutý souboj, to znám.

Já jsem se zasmál a tvrdím - skvělé a vtipné říkanky.

Pediatři (mám jednoho doma :) tomu říkají laktační psychóza. Znám jednu paní, u které se bohužel po druhém dítěti rozvinula v schizofrenii a musela se dlouhodobě léčit.
Vyléčila se a dostala invalidní důchod. Manžel to neunesl, odešel, děti s ní nemluví ... hodně smutný příběh ... Žije doslova z ruky do úst, nedávno byla manželku prosit aspoň o nějakou práci na zahradě, aby měla pár stovek navíc... vracíme se asi do středověku.