Siorak

†

básněnka: Ty a bezkrevná? Si děláš srandu ...

Lilith: Děkuji.

severanka: Podívej se blíž, jsou krásně červené. :-)

ann-ihilation: Děkuji, ano, měl jsem dost melancholickou náladu.

E.T.Jane: Je to uličník. :-)

Bezba melancholická.

Ten konec tomu dal korunu.

churry: Díky, paní docentko.

Asi bych to taky potřeboval. :-)

Půlnoc ještě mladá ...

Hrníčky s podšálky mě také provázejí životem. Jsou to milí souputníci.

krizekkk: Dík.

vanesa: Člověk se jen jednou stává tátou. I když pak může být vícenásobným.

vavaoko: ttragelaf: nejsembásník: kvítek: Květka Š.: kasparoza: básněnka:
Díky všem.

Paulmatthiole: myšlenka pouhá: matousekKkrejca:
Paulmatthiole: jj. jen nevyčuhovat
myšlenka pouhá: Děkuji.
matousekKkrejca: Dík

vavaoko: vanesa: Mirka Hedbávná: Mbonita: la loba: kvítek: krizekkk: Kajuta: čubík: CULIKATA: bameka: Díky všem.
vavaoko: Ano, tak to chodí. Občas je potřeba nějakou ránu vydržet, jindy zase nevyčnívat hloupostí. :-)
kvítek: Když zůstane jen u plivance ...
la loba: Dík.
čubík: Máš rád paradoxy, že? Filuto.
krizekkk: Někdy se tak přilepí, že se to nedaří.
vanesa: V lepším případě.
Mirka Hedbávná: Jistě, jako dáma jistě nepliveš vůbec.
mbonita: Jitko, ty jsi takový milý samorost, to vím.
CULIKATA:Děkuji. Za tip i za básničku. Jsme na jedné vlně.
Kajuta: Zbytečnost je výsadou básníků, to bys mi moc lichotil.
Bameka, inspirací je spousta, i v těchto dnech. Tu svou si, jak to už u básní bývá, nechám pro sebe, protože není důležitá

René Vulkán: popravdě jsem myslel spíše autocenzuru, zákazy a příkazy, které si dáváme sami, někdy k užitku a jindy ke škodě.
Feltkuráti byli ti, co stáli na bojišti, což jistě nebyla lehká situace. Mi by vadili spíše ti, co stojí na našich hlavách.

III.
Teď jde o to co - chudoba?

II.
Někdo prohlásil, že vítězství je stav mysli. Ano, dá se s tím s jistými výhradami souhlasit. Tato myšlenka, pokud ji pojmu jako líc, má svuj rub. A tím je myšlenka, že chudoba je stav mysli.
Ale vrtá mi pak hlavou - nakolik materiální chudoba (nebo bohatství) ovlivňuje stav mysli? Je rozdíl, když se někdo do chudoby narodí a nebo když do ní spadne až v dospělosti? Jakou šanci duchovně se rozvinout má člověk velmi chudý a jakou velmi bohatý? Tedy - co je prvotní - chudoba nebo stav mysli?

Já budu jako obvykle spíše racionálním analytikem, když je to už úvaha.
I.
*** Oslava zesnulé ***
(Siorak 15/7/2007)
Nádherná postel
je jako pozlacený kostel.
Oba jsou k oslavě lásky,
která tam umírá.
Jistý Cyril Northcote Parkinson napsal útlou knížečku, která humornou formou vysvětluje, jak že to naše lidské společenství funguje.
http://www.bookfan.eu/kniha/19117/Zakony-profesora-Parkinsona
Mimo jiné to říká, že tvořivá firma s elánem je takovou, když ještě funguje ve stodole nebo v garáži. Jakmile se vypracuje na sídlo v paláci, stává se z ní prohnilý, neefektivní přebyrokratizovaný dinosaurus, který jakoukoli myšlenku zadupe do země a už nic nevyprodukuje. Dokáže se zaměstnat sám, nepotřebuje trh ani zákazníky.
Řekl bych, že se to dá zobecnit. Narážím na to v životě v jednom kuse.