Kars

†

Zavládlo ticho opuštěných hnízd
jež ruší jen padající javoru list
na mezích září rudé jeřabiny
jimiž se krmí tučné sluky
bojíc se příchodu tuhé zimy
...taková je Vysočina

Poštovní radost

Tahle slůvka mám moc rád, potěší

Ukápla kapička ze šťastného očička.
Hodně lidké, díky

Liška podšitá

Pospíchat pomalu, to je ono, hlavně v našem věku, díky reku

Osmdesátce sluší, na mou duši

Seber dlaně lásky ze stébel chladivých
zahřej je do ruda v dlaních svých, dychtivých

Nestraš, buď tak hodnej

Co dodat, snad jen to, že láska se musí hýčkat

Úžasně rýmované

Sny jsou neuskutečněné touhy, či přelud to pouhý.
Ale takovéto by se měly plnit a ne jen po nocích zlobit

Kéž se naplní tvé řádky

Kéž prádélko, kéž bys promluvilo

Nechť se splní všechna přání

Obvykle značkují samečkové, ale budiž

uvidíme

Díky, potřeboval jsem to

rád chodím do lesa, jsou tam blíž nebesa

Pane Nejsembásníku, jste snad ďábel, lebo čo, ďábeksky poskládaná básnička, opět potěšila stařečka