René Vulkán

úúúú, voňavě křehká

Tara: mě inspiroval Aleš Ulm, který mluvil o Dalím

vavaoko: naprosto přesně

vykřesal jsem st

mile voňavé dílo

líbí

Adramelech: to Meku i navštívím

dík za historický exkurz

skvělý! já jednu takovou vedu

připomíná mi to terapeutickou skupinu, je to tak?

Ahoj Radku,
je tam pár chyb - překlepů oočítám - má být asi počítám
nně - oprav na - mně
mezi třemi tečkami a předcházejícím slovem je taky lépe udělat mezeru
je lepší taky za čárkou udělat mezeru
a rytmus by mohl být lepší
i obsahově by se asi dalo více zprůhlednit sdělení

napadla mě tato varianta:

Nutím se ke lži, slova počítám
a ty lži ke mně zpátky běží
A tak se ptám, co vlastně udělám
když do života pořád sněží ...

vítej tady

odvaha a nápad

tah na bránu, jednoduchost,
v tom je síla

suprová

sám mám těžkopádností tunu
dík za přání, tobě přeji krásné jaro

Říkám si (ale neber to jako jasnou pravdu, je to jen můj laický názor)
že tato pasáž:

co Tě na chvilku oživí bolestí
aby jsi cítila že zvracíš
v situaci pohřební
na miskách vah milování slunce.

má několik částí, nad kterými by se dalo zamyslet

verš - co Tě na chvilku oživí bolestí - mi přijde bez tempa, těžkopádný

verš - v situaci pohřební - to přídavné jméno umístěné za podstatné dává verši jakýsi nádech klasiky, ale do této básně mi to nějak nejde

na miskách vah milování slunce. - je jakoby odjinud. Je sice přilepen k tomu, co je nad tím, ale nedochází mi, proč tomu tak je

Závěr mi přijde nejlepší, zvlášť vteřinová ručka nezachytitelná v děravých kapsách kabátu
To je silné a povedené!

o 5 báseň jak bystřina

Ta první sloka mě navnadila a já podle ní očekával další ... a další byla jiná, než jsem čekal

a vůbec to není špatný

Tara: takový mraky
když jsou v křeči
tak vítr ječí
a lije taky