René Vulkán

František:
máš pravdu

ale například ...
verš
ženský TTT (Bloudíš v dluzích nocí)

překopávat v metrum v podobě daktylu TMTTD (Kostky jsou vyzbrojeny bodáky)

... se mi fakt nechtělo
a samo, zlehka, přirozeně ... to prostě neumím, tak dobrej nejsem
jak už znám svůj nevelký um, byla by to pro mě zdlouhavá dřina ... a kdo ví, jestli by výsledek nebyl šroubovaný

Bastet:
ufff, tak to sem nalít, oceány nedáme, rači je zbouráme

klíče hodím do kanálu a sjedu po zadku holou skálu

pořád mám klíček od vesmírné lodi
Aštar Šeran mi jej dal
ten klíček se mi teďka hodí
když mě člověk obesral

PS

jen asociace s touhou být za každou cenu vtipnej :-)

Skutečná láska je ta největší síla na světě
přichází s ní porozumění, s ním přichází trpělivost

... říkám si, jestli to není příliš didaktické (teda, mě to jako bývalému učiteli nevadí, ba naopak)

poetí spleeny, v slunci veta
(jak zhaslá v šmournu cigareta)

G.P.: a tady je ten zádrhel, oni se bojí mého talentu jakož i jiných předností

kočka má zájem
o ptáky

v ochráncích přírody
budí rozpaky

Psavec: mně je Pluta taky líto

katpok: sou to blbci, spátečníci, inovace jim nic neříká

silný

já jsem vymyslel kšandaněty

hraju na ně tak, že je napínám a pouštím a ony vydávají o mé břicho a hrudník do rytmu zvuky něco mezi výstřelem a tleskáním

nabídnul jsem je České filharmonii

potkal jsem ho ráno, když jsem šel se psem
popis sedí

taky cáká vodu za krk

a

ta

je

teda

suprová

říkám si subjektivně, jestli tam není moc rýmů celkem a několik rýmů ne úplně vybroušených

jinými slovy - jestli snaha prakticky všechno zrýmovat nebyla básni na škodu

ale na druhé straně - má to spád

snad nebude tak zle

má to švih

Opilému tulákovi.
Mojí ztracené samotě.

... dnešní antidepresiva dělají divy

Opilému tulákovi.
Mojí ztracené samotě.

máš kliku, člověk je tvor spolešenský

no, poučné

chutnala mi