René Vulkán

jednoduše jednoduchá a v tom je krásná

no
konečně
už jsem si myslel
že nic nenapíšeš, sem nepověsíš

a tahle ta, ta prostě stojí za několikeré přečtení a ST

šeptám verše s ozvěnou do lastur

... a já furt, kdo to do nich nahrává ...

a padlý anděl
sklopil zrak
stále věřící
na zázrak

... parádní

néseš ty z Práglu?
ta fotka z krtka je podezdřelá

jsi bojovnice

příběhy od jedničky po pětku - na jedničku

Díky za přání, tobě to samé přeji i já

kam na ty gejzíry nápadů chodíš

mráz zalez pod nehty holubům
a hlad - ať se to nepoplete
jim zalez do volete

to jen tak mě napadlo mimo soutěž

Pravda o básni je však taková, že ona, jako taková
je jak bábovka nedělní, maková
delikatesa

souhlas s obalečkou jabloňovou

obaleč jabloňový: ano, to jsem celý já - citlivý, vnímavý, krásný ...

Je mi zle z pohledu
na rodný list
potřísněný krví..... to není žádná definitivní katastrofa, Bůh uzdravuje i rodové kořeny.
Mohu, jako očitý a mnohonásobný svědek těchto událostí dosvědčovat, že to jde!

hravá

měsíc svítí
zajde za mrak
tma jak v ři..

tak

báseň jako řemen

člověče, jo!

!

:

š
p
i
č
k u r n í k š o p a, t a j e
o
v
á

!

proto to píšu do špičky

romantická volnost

co překládají nedostatek světla do jazyka luceren

Měla jsem pocit, že můžu létat,
že mám křídla.
Pírka však praskají, jako bublinky z mýdla... pěknýý