René Vulkán

ten verš - ham a jdu rezavět je výbornej nápad

ps
když mě bolí hlava, taky si sáhnu po léku

prášky nejsou dobrý
působí jak kobry

nesmilovali se nad ní
ti dva malí cucáci
zachránili ji před žehem
rusáci

stříhali dohola malého chlapečka
...
padala na zem jeho dečka

Gándhí: dík, nevšim jsem si

padají trakaře
lámou se na dvoře
vypíná cirgulu, jdu se opít
vždyť mám čím topit

zenge: ti, kteří mají hrůzu z hadů

víc než strava zdravá
líbí se mi jak jsi hravá

ještě říkám závěrem
ať maso žerem či nežerem:

lépší žíti s karmou narouhanou
nežli s toutéž nastrouhanou

zenge: Byl jsem tam na skautským puťáku v r. 1990 jako vůdce obnoveného oddílu. Ten ostnáč jsme přelezli a spali pár set metrů za ním pod širákem

i vnoučatům se to bude líbit

Jeníku, je úžasné, jaké těžkosti jsi překonal! Seš borec, bojuj úspěšně dál!

Jeníku, přijde mi to nesourodé. Vlastně moc nevím, co chceš sdělit. První verše jsou jasné. Pak se ale objevují sdělení jakoby odjinud - počkej já ti pomohu - komu, a čím a proč?
A i v dalších částech: máš hlavu nahoru a najednou hledáš svou mrtvolu, co se stalo?

na zelený čtvrtek
měli jsme špenát
k němu vajíčko
záprtek

vím, stupidní, ale nic jinýho mě nenapadlo

Gándhí: však jsem se taky snažil

Jedna paní v Varny
to má u mě marný
balila mě na pláži
nazval jsem ji pakáží
tu prostitutku z Varny

použito trochu víc osvědčených obrazů

má to tempo a sympatickou stručnost

barvitý popis

přijdou mně ty verše těžkopádné, některé až přetížené, třeba:
a nikdy u žen příliš ho vážně nezajímala rasa,

Buď s Bohem, už jsi doma s manželkou