René Vulkán

úplně mě tam nesedí - poslední azyl milý,
ale fakt je, že jsem se nijak nezamýšlel

ale jinak i na první přečtení má báseň koule

uf
napadá mě slovo - majestátné

Laťky od plotu?
na ně serem
vjdeme tam
buldozerem
:-)

snad najde se
pod padlou závorou
kdo by zbyl, kdo by byl oporou

Bláznivý létolad
svléká si z paží šat

Červenec marnivý,
průhledný pro nivy,

... výborný verše

matoušku, líbí se mě to
líbí se mě, že dbáš na čistotu rýmu
akorát lásky - vlásky je rým dost často používaný. Ale co, taky takovejch pár mám ve svých spiscích.

čas je plně naložený náklaďák, kterému selhaly brzdy
pomalu se rozjíždí, ale pak ...

až poezie, přijde mi to

to mě zaujalo
něco násilí, erotična, náznak mystiky

vínem ředila svůj šat
až podobal se leporelu
pak musela jej prát
v arielu

za pár dní jedu na Velehrad

tý jo, ta je,
schovám si ji pro vnuky

hladím ryby mezi ušima
a ptáky mezi ploutvemi
a pak ... zdá se mi
že už jsou to věky
kdy jsem nebral léky

Tímto veršem -vše v prázdno se mění - mi přijde, že báseň ztrácí rytmus, který má na začátku báječný. To je škoda, páč je dost dobrá.

kurnikšopa, to je durch betálný

nerušit
ať se nepomatu
kelímek za kelímkem
z automatu
dostávám

stá dvacka
... a furt vyhrávám

opřený o hůlku,
duhu nám dokázal
přetrhnout na půlku ... geniální

Při čtení celé básničky jsem se zatetelil

vavaoko: dík za odpověď na anketu :-)

no teda, takový věci člověk moc rád čte

chvilku jsem její něhou potažené kosti držela na dlani ... tahleta věta mě vytáhla vzpomínku jak jsme pohřbívali dědečka. Byly mrazy, hrobník v Domašově byl už hodně starej, zem promrzlá a tak jsme mu šli pomoct. Kopali jsme hrob na místě, kde 12 let byla pohřbena babička. Kupodivu její rakev ještě držela. Z babiččina těla zbyla kostra, šaty se úplně rozpadly, jen na lebce byl neporušený šátek. Babiččiny kosti jsme pak uložili vedle dědovy rakve. Hluboký zážitek a vůbec ne nějak těžký nebo škaredý. Dost mě to dalo dobrého.