Barbar

Sny co jsou po záruce?
To jenom někde puklo srdce
Copak tu na tom záleží.....
Když běží, tak přece neleží

Se srdcem puklým žjí mnozí
Jak? Vědí snad jenom Bozi
Však mottem dneška zůstává
Se srdcem je to otrava

Kde mizí časy srozumění
že bez srdce již život není
Kdo srdce nemá člověk není
a život se mu v trýzeň změní.

Láska je prevít co tvůj hřbet ohýbá
s láskou ti stačí i suchá skýva
Láska ti dává nadlidské síly
zpravidla ale trvá jen chvíli

Přání tvá jsou velmi chmurná
radši zkus se všemu smát
Opouští tě? Pláčeš velmi?
co když už mu nechce stát?

e těžké vidět
konce věcí
Když v začátcích
jsme selhali
Je smutné vypsat
svoje řeči
když činy jsme
jim nedali
Je dobré přestát utrpení
vzít z něho rozum do hrsti
A v letech příštích nechybovat
UBRÁNIT SE HLOUPOSTI

Hle mravenci mravenčí
myslnost je svěží
Lepší je jít za chlapem
nežli skákat z věží

V posteli či na mezi
je lépe v obětí
Hlavně dojít domů včas
nejlépe bez dětí

Ty kapky vzpomínek
slzičky slané
S úsměvem vzpomínám
jak říkáš PANE

S pohledem nahoru
nohu mi držíš
"Proč toho panáčka
přitloukli na kříž?"

Dávno je děvenko
co ses tak ptala
Za léta odešlá
ženou ses stala

Já tě však v srdci mám
s obrázkem tímto
Vždyť jsi a vždy budeš
to moje dítko

Blíží se půlstovka
hormony řádí
člověk si povídá
kdepak jsi MLÁDÍ?

To však nic nečiní
láska je mladá
když tě mám v náručí
tak žiju ráda

Horší, když odcházíš
já za to mohu?!?
kéž by sis parchante
polámal nohu! :-)

Když se tě dotýkám,
hladím tvé ruce
V tu chvíli zachvátí
požár mé srdce

Očí tvých pohledy
hladí i švihnou
Nikdy už nechci mít
v náručí jinou

s.e.n: s.e.n. - jsi jak jarní den
jako louka s mnoha květy
mnozí by měly tvé věty
srdcem vnímat - potom porozumí...... :-)

Vůně a zpívání

jsi mi blíž než já

jsem v tobě a

na sebe se dívám



Vánoční zvonečky

mi cinkají u tvých uší

tvá vůně mnou proniká

a já jsem!



Kdybys tu nebyla

kam bych dal duši

a tělo bez duše

by světem bloudilo

Když v srdci máš díru
když chybí ti slova
Když utekl hloupě
Když se bez víry chová

Nač lkát a brečet
nač ronit tu slzy
takovej vůl se zas
najde tu brzy

Věc je tu druhá
a myslet je třeba
prát po něm kamenem
či házet chleba?

Co počít když jeho láska
mizí mi stále víc a víc
a moje k němu nezeslábla
nemohu dělat vůbec nic?
Když od Ní přijde, po Ní voní
já mlčím, pláču v duši jen
což naše láska kdysi byla
jen můj naivní, dětský sen?
Je možné, že ten, co je mi vším
mne náhle krutě zahodil
a ve svém srdci, můj starý obraz
zas novým, mladým, nahradil?
Proč diví se, že nehartusím
netřískám v bytě nádobí
že nedělám mu doma peklo
jak zdálo by se rádo-by?
Já miluji ho celou duší
i chyby ráda odpustím
však nechci aby se to vleklo
spíš svět, než jeho opustím.

Dovádění s písmenky
krásná hra to bývá
O a X pak před světem
naše nohy skrývá

Když je vhodně propletem
v ohni prudké vášně
od večera do rána
vždy nám bude krásně

Chutnáš-li pouze rozinky
zůstanou hořké vzpomínky

Koukám, že jsi pěkná paní
jaké je as s tebou spaní?