Máta» registrace: 12.07.2013 » 40, žena, Lomnice nad Popelkou
» vzkaz
» děl: 19 |
Komentáře uživatele :
21.08.2013 - 10:46
Sama bych to nenapsala lépe. S nadhledem, vážně nevážně, přesto přesně na cíl míříš svými slovy a trefuješ se do černého... toho černého co je v nás. Díky.
ST |
20.08.2013 - 17:00
Ze všeho nejhorší je srážka s blbcem. Pokud jde o srážku s virtuálním blbcem, je to virtuální davová katastrofa.
Hlavně, že jsi přežil ve zdraví. Přeji ať se daří a srážek je co nejméně :-) |
19.08.2013 - 00:06
kasparoza: Ano, bolí, velmi. Děkuji
|
18.08.2013 - 23:41
kasparoza: Ano, byl s tím nelze nesouhlasit, také ho tak vnímám. Děkuji
|
18.08.2013 - 20:06
S některými body souhlasím, ale s velkou většinou ne. Ano, jistě, i já jsem s jistými věcmi nespokojená. Ale udělám vše proto abych byla spokojenější. Nepotřebuji koukat na hovadiny v televizi. Proč? Filmy i herce si vybírám, chleba nebo rohlíky upeču, mléko seženu od krávy, vodu piju ze studny, nekupuji zbytečnosti. Věřím, že pokud nebude poptávka, nebude ani nabídka, proto nekupuji levné šunty, co mi nutí, letáky jsou bezva na zátop. Na lidi se usmívám i když je mi zle. Ač léta životem zkoušená dívám se na to s nadhledem. Nepláču a se slzami v očích nevzpomínám na minulost. Nenadávám u piva, ale hraji u něj na kytaru a zpívám, se zpěvem a smíchem se zvládá všechno líp. Svijany jsou přece pořád dobrý, tak co si je neužít. A je mi i v týhle zpráskaný svobodě nejlíp jak to jde, právě proto, že můžu napsat to, co chci a když už něco píšu, píšu na plnou hubu. A jsem vděčná za to, že mi někdo, komu je úplně ukradený moje zdraví, v hospodě u oběda nekouří pod nos odporný cigarety.
Pokud chceš žít v hrůzách žij, mě to žíly netrhá, je to tvá volba, ale pak si nestěžuj ;-) Všechno je totiž tvá volba i ten černý svět ;-) |
17.08.2013 - 23:00
Zlín-ka: To mě těší, díky ti :)
|
17.08.2013 - 22:58
Zlín-ka: Děkuji, ani nevíš jako moc mě to těší. Díky, že nakukuješ :)
|
17.08.2013 - 22:46
Zlín-ka: Zlínko jsem taky naováček, ale vydumala jsem to ST je super tip a T tip, ty se ti pak sčítají jako hodnocení (počet Tipů)
|
17.08.2013 - 08:32
Nádherně odlehčeně napsané, leč moudro kape z každého slova.
Každý někdy volíme cesty. Kéž by na každém rozcestí byl takový sympatický kámen. ST |
16.08.2013 - 19:02
Neplač milá Ermo, prozaikům neodzvonila hrana, stejně jako neodzvonila papírovým knihám. Stále tu budeme my, co si je s láskou koupíme, přivoníme prolistujeme.
A jestli chceš, nabízím ruku, půjdeme spolu proti proudu veršů nechávajíc za sebou stovky stran románů a povídek. Možná jsem naivní, když věřím, že si své čtenáře najdou. A i pro těch pár čtenářů se mi vyplatí psát :-) ST |
16.08.2013 - 09:33
vanduledve: V první řadě, žádný fakt není nezpochybnitelný ;-) ani když je vědecky dokázaný (vzpomeňme si na špenát). Nic není a nikdy nebude definitivní. Pokud někdo něco považuje za definitivní, nemožné vývoje, zavání to fanatismem.
V té druhé, možná hledáme, co je špatně v základu a ne důsledky. Protože není chyba v homosexuálech ale ve společnosti, která je nedokáže přijmout. Názor, že děti budou vyrůstat s pokřiveným pohledem na svět a partnerství mi přijde naprosto zcestný, děti nebudou vyrůstat ve skleníku (mají přátele, knihy, svět kolem sebe, televizi) a uvidí kolem sebe mnohé. A co udělá malé dítě, které vidí něco co nezná, nechápe? Začne se ptát. Pokud v takové rodině bude správně fungovat komunikace nikde nevidím problém. Potenciální obětí šikany je každé dítě. Nelze stoprocentně říci, že bude nebo nebude šikanováno dítě homosexuálů, i když k tomu může mít větší předpoklady, protože jeho rodiče jsou jiní (stejně ovšem pokud mají rodiče černocha, slepce, hluchého, bez končetiny a pod). Ovšem opět na to narážíme. Pokud budeme žít ve společnosti, která netoleruje cokoliv co se vymyká, budou takové děti šikanované. Děti přejímají názory dospělých. A opět se k tomu dostávám. Učme se od Indiánů toleranci, pokoře a respektu a veďme k tomu i své děti, pak se bude žít lépe nám i dětem homosexuálů. Upřímně je mi jich taky líto, že musejí žít ve společnosti jako je tato, která se sice navenek tolerantně tváří, ale nechová se tak. Budoucnost tvoříme přítomností, stejně jako ji ovlivňuje minulost. Nad budoucností můžeme dumat, ale pokud neuděláme nic v přítomnosti, bude to dumání zcestné. Tedy žijme a konejme v přítomnosti, ať máme na čem postavit budoucnost. Naopak já jsem nadšena nadhledem a názory zdejší komunity. Díky za ně :-) |
15.08.2013 - 22:30
Si tak říkám, jestli je to recese, nebo to někdo doopravdy myslí vážně... nějak mi to nejde do hlavy.
Homosexuálů neubývá, ani nepřibývá jen se o nich mluví. Byli tu vždycky, jen díky konvencím obvykle neprojevili svou orientaci. Žili a mnozí z nich žijí v heterosexuálním manželství či vztahu, protože je společnost nepřijímá, ale zeptal se jich někdo zda jsou spokojení? (Pokud tedy nemají vymytý mozek církví, to jsou šťastní vždycky...) Jen pro zajímavost, už jsem se tu představila jako někdo, kdo studuje Indiánskou kulturu. Jak k homosexuálům přistupovali "divoši"? Nechali je žít si po svém, nikdo jim nic nevyčítal, nikdo je nepovažoval za špatné, protože jsou jiní. Nikdo je nenutil měnit svou orientaci. Byla jich tam stejná 4% jako mezi námi. Tak se ptám, kdo je tu necivilizovaným divochem? Učme se od Indiánů pokoře a respektu. Toleranci. |
15.08.2013 - 14:53
Poslední boj velkého krále, poslední modlitba, poslední nádech vonící hlínou a krví... Zemřel v boji. Nedovedu si představit lepší smrt pro válečníka jako byl on.
Díky za skvěle zpracovaný střípek z našich dějin. ST |
10.08.2013 - 16:57
Kde je konec lásky a začátek nenávisti?
Co chceme, když říkáme ano a myslíme ne? Možná všechno... ST |
09.08.2013 - 20:00
ttragelaf:
Ano, máš pravdu, má smysl se ptát. Jenže kdo odpoví? Dokáže odpovědět ten, kdo ještě ze zákopu nevyrazil, ač pevně svírá zbraň, zuby zaťaté a přemáhá v sobě pud sebezáchovy? Dokáže odpovědět ten, kdo nezná boj? Kdo nepocítil hořkou pachuť krve? Kdo se nepodíval do očí smrti? Dokážeme si vůbec odpovědět sami sobě, když jsme nepohlédli do temné hlavně? Kolik je otázek bez odpovědí a přesto je stále hledáme, možná v bláhové naději, že pochopíme dříve než někdo bezejmenný křikne PAL! Děkuji za tvůj komentář je velmi inspirativní. :-) |
09.08.2013 - 15:27
S lehkostí a citem napsaný těžký osud mladého krále. Díky a za to ST
|
03.08.2013 - 14:11
Citlivě, leč realisticky napsáno, děkuji ST
|
31.07.2013 - 13:02
Lota: Děkuji je mi ctí. Ano i zapřísáhlý ateista zvedá oči k nebi a hledá Boha, když mu teče do bot. Nelze úplně nevěřit, stejně jako nejde nedýchat.
Ano, i to je účel mého psaní, aby se čtenáři něco dozvěděli. |
31.07.2013 - 12:49
Lota: Děkuji velmi mě těší :-)
Já vím, nepíšu lehké odpočinkové čtení. Ale času máš neomezeně, bude mi ctí pokud ještě nahlédneš. |
29.07.2013 - 10:30
bameka: Děkuji za poklonu, upřímně mě těší, že jsem tě překvapila.
Já v této válce jednoznačně stojím na straně Indiánů. Evropané neměli právo na to jim zabavovat území, neměli právo je nutit přijmout náš způsob života, který je zničil. Vidím v tom jednoznačně neúctu, neschopnost pokory, soucitu. A Indiáni, ač byl boj jejich přirozeností, tuto válku nechtěli. A více než cokoliv jiného to byla válka vyhlazovací. Genocida obrovských rozměrů, která připravila svět o obrovské bohatství. Tolik můj postoj všeobecný. Ovšem chápu a vím, že svět není černobílý a to vše se snažím vkládat i do své tvorby. Vím a chápu, že i mezi vojáky byli lidé, kteří si dokázali vážit nepřátel, vím, že umírali lidé, ať na jedné nebo na druhé straně. A vím, že často to byli lidé neviní. Až příliš často. O Indiánech možná vím hodně, ale stále žalostně málo. A u mě a mé tvorby platí, pokud o něčem píšu, musím vědět o čem píšu. Díky, třeba mě překvapíš dalším komentářem. Ovšem budu ráda, pokud budeš nadále alespoň číst. Bylo mi ctí. |