nejsembásník

po bouří
láska se rozhoří ...

jde-li o Šeše Rulandské,
splín vzdá se brzy vlády své ...

vodnar:
otvírám se pouze tomu,
kdo je pánem mého domu ...

šmouhaté ráno bez citu,
je dobře, že už nejsi tu...
duše se boří do bláta,
zestárla holka copatá ...

René Vulkán:
milý René, já to vím ;-)
nasbírala jsem jich v dětství kila ..
voní zvláštním kořením,
barva trochu žlutě-bílá ...
díky za komentík

mám i jeho žebra ...
přesto má citlivá místa nezná ...

optimismus s nadějí...
za štěstím tvé nohy kráčejí ...

tady prší...

život není pohádka,
žijem v divné době,
potřebujem rovnátka,
křivostí je hodně ;-(

dobře, že v šuplíku nezůstala ...
Tobě patří St a chvála...

krásně jsem si početla ...

bez barviček, černo-bílá,
přesto krásná, něžná, čtivá ...

přichází-li naděje, smutek bere do zaječích ...

jů, to je pořádnej nášup ;-)

většinou to tak bývá, že ty křehké mají v sobě nejvíc síly ...

;-)
životem dole a nebo nahoře,
hlavně, že spolu dojedem k závoře...

říkám si umí,
básnička šumí ...

barevné vlaky
u nás jezdí taky ;-)

ST pro oba

láska z těch veršů jenom prýští ...