nejsembásník

budík zvoní vždycky v nejlepším ;-(
rána jsou krutá a mě vždycky schází rým ...

je krásná, jen se mi zdá, že se to střídá stále častěji ;-)

nádhera,
do duše se ukryla...

na Zemi je přece tolik místa!
a Ty žit budeš, tím jsem si jistá ;-)
/máš kolem sebe dobrý kamarády/
jsem nenapravitelný optimista ;-)
/krásně jsi básničku svázal dohromady/

ST ...

Tohle se nedá ovlivnit,
srdci se poroučet nedá,
zkrátka jít do toho a žít...
rozum se těžko hledá ...

je to v nás - zakódované...
modrý hlas - za tmou schované...

ST pane!
svatební ráno je pocukrované...

ST bez komentu ... tu ruku pevně tiskni ...

mńam...

pan.jara: no, taky si myslím ;-)

básněnka:
mají oba víc štěstí než rozumu ;-)

nemusí být červené, já raději bílé ;-)

aaach, ty jedna po po potvůrko!

smrdělo to jehličím,
myslím na sto honů,
smíchat něco s bůhvíčím
a pak honem - domů ....

každým rokem nové tóny
vklouznou mezi staré stromy,
obyčejnou pěšinou
suché listy mámí hrou ...

taky bydlím v paneláku ... jsme si tam všichni tak nějak "blíž" ;-)

tak vypadá láska...

vyplakat se, ventilovat, nedusit to v sobě...

vybrala si a odešla,
třeba se ještě vrátí...
tak, jako léta předešlá,
zas bude v dveřích státi...
a jestli to tak nemá být,
přijde zas láska nová,
nesmíš se Járo utrápit,
jen život začít znova...