nejsembásník

sousedka je jistě vnadná...
ušetřil si, o tom žádná!

i když mám raději rýmování,
ta tvoje mě hodně zasáhla ... klaním se ...

někdy se člověk nedokáže začlenit...
pocity se vinou, jak dlouhá bílá nit ...

na dně flašky - většinou,
/alkáči mi prominou,/
bývá jenom zklamání ...
slova, co se nebrání ...
strádání ...
deptání ...
bez dlaní ...

plaché laně mají ke lhaní daleko,
myslím, že se to mládě tvých návrhů zaleklo...

je to víno! z jeho bobulí
lhodný mok se k ústům přitulí ...

moc hezky podáno ... a plně souhlasím ... se vším ...

děkuji Ti za pár rýmů...
lásku halím v baldachýnu ...

je tu jaro, stoprocentně,
kýchám, smrkám, permanentně....
alergie jako prase,
a tak vítám jaro zase ...

3 v 1 ...ne,4 - v názvu jsi zapomněl na milence :-)

Maturovala jsem ve stejném roce jako ty... a máš 100pro pravdu!

stát v bílém závoji,
v náruči kytici,
pak život propojí
dvě srdce bijící ...

jak osud zamíchá
koule a spodky,
někdy po pletichách
zbudou jen fotky...

čas letí jako splašený,
stáří se lepí na paty,
být dva, to jsou proměny,
osud přišívá záplaty....

jsou vzácnější věci, než ocejchované zlato,
laskavý polibek, ten vždycky stojí za to ...

krása... rozsvítila mi dnešní den...
naděje, láska, víra, že je to TEN ...

odpuštění je vzácný dar,
ne každý má ty schopnosti,
vždy v srdci zbyde kapek pár,
těžké se od nich oprostit...

bloudíme životem, v dešti i teplíčku,
každý má nad sebou tu svoji hvězdičku ...

Květen je propleten jarními láskami,
některé vydrží, jiné jsou nad námi ...

Naděje jde s jarem ruku v ruce,
osvěží nám tělo, duši, srdce...

nějak se ztrácím v tvých básních bez rýmů,
stárnu a ve verších hledám "svou rovinu"...
asi už patřím do starého železa,
básnička má mít rýmy... jinak je to próza :-(