Dota Slunská

Píšeš stylem, který má v sobě spoustu vrstev a hlavně spoustu emocí. Čtenáře to musí chtě nechtě bavit. :)

Přiznat si je malá výhra.

V hlavě se toho dokáže tolik dít...

Zvláštní...

Pěkňučce melodická.

Když se děje naděje…než se člověk naděje, děje se.

Nechápu, že jsem tu poprvé.

Ta je úžasná.

No, to je vono! :)

Skvěle!

Jako by tam člověk byl.

Skvělej plán :)

To mě pobavilo. :)

Rychlost by nevadila, tu si čtenář určí sám. Spíš je to nepohodlné a trochu to odrazuje od dočtení. Drolí se požitek. Ale každý vnímáme jinak. Takhle to působí na mě.

Evokovalo mi to vůni brambor a šrotu a kopřiv v dřevěnénm korýtku u slepic za chalupou. To jako první.
A pak už kačule.
Tuze pěkné.

Roztoulaná. Hlavou, krajem…

Čte se to…no…jak rozsypané zrní. Ale obsah se krásně propojil.

Skřivani…předjaří a nahuštěná očekávání. Krásná.

Brežňa a Gustí si to neodpustí. :-)

To jsou krásná vyznání.

Z toho běhá mráz po zádech, zenge.