Dota Slunská

Zajímavej eintopf. Takovou dávku vlastních jmen jsem v básni ještě asi nečetla. :)

Ó, živý příběh.

Epické...

Díky za tuhle bezvadnou „výuku".

Moudrost a síla slov. Konec ne, jen jiný druh energie...

Vílo, někdy mi vháníš slzy do očí.

Bylo tu rozvoněně a příjemně zklidněně...

Třaskavé prolínání rozumu a citu...

Já to říkám pořád, že si dělá, co chce. Cikánka svéhlavá!

Tesat do kamene... Krásné, Loti!

je úplně jedno, kdy to na člověka vlítne, stejně nemá šanci, že? :)

za takovýmto životachvěním často následuje horlivé životachtění...což je samozřejmě dobře:)

to jsou fóry
tyhle tvoje metafory
Hezky!

pořád říkám, že inkarnát voní...:)...jednou se kvůli tomu se mnou chtěl někdo i hádat. A závěrečný dvojverš mi mluví z duše též.

moudré závěrečné trojverší si beru s sebou

To je síla! (a mezi řádky se mi stačil vecpat i kočičí princ) Zážitek!

Kajuta...stvořitel neuvěřitelných názvů! Ty se narodit se štětcem v ruce, tak se můžou jít všichni malíři klouzat.

nejen za koány dávám ti supertipoány a ukládám si do záložek. díky

jů hele poříčí, tamtudy lítám každou chvíli a navíc jsem si vzpomněla na jeden silvestrovskej běh, třebaže byl bez jarmily :) ST

mezifantazijní ofset na víčka jednoho snoběžníčka