Dota Slunská» registrace: 23.11.2011 » 124, žena
» vzkaz
» děl: 18 |
Komentáře uživatele :
29.12.2011 - 08:54
To teda jo . Koukáme s malou aspoň na kocoura Mikeše, když už venku je tak prapodivná zima. :)
|
29.12.2011 - 08:52
No ano, masky skrývají tajemství, která po odhalení nejsou vždy příjemná.
|
28.12.2011 - 18:38
Opak Filemona a Baucis. Hezky podaná. Škoda těch verzál na počátku každého verše.
|
28.12.2011 - 18:35
Výstihuje bloudění par excellence.
|
28.12.2011 - 18:33
Plná překvapivosti a vládne emocí. To mám ráda. Díky za krásné čtení.
|
28.12.2011 - 18:32
Nekonečně tlustou lupou
poslouchám tvůj tep. Tohle je úžasné! |
28.12.2011 - 08:37
Úžas nad tím, kolik se toho vejde do stínu jehličí. Krásné verše, doléhají sem jako zvony.
|
28.12.2011 - 08:33
Dobře vystiženo.
|
28.12.2011 - 08:31
Do záložek, protože k té se budu vracet. :)
|
28.12.2011 - 08:27
Však není třeba lesku...
|
28.12.2011 - 08:26
V takových chvílích je důležité vědět, že je tu někde přítel, ten opravář, co má v kufříku s nářadím soucit a tu útěchu, povzbuzení, pohlazení, objetí.
|
28.12.2011 - 08:21
Celá rozeskákaná, odpichovadlo mě pobavilo. Mimo jiné. :)
|
28.12.2011 - 08:19
Hlavně ty neželezné. Skvělá.
|
27.12.2011 - 13:17
„láska co zapadla" mi tam přijde zbytečně popisné, navíc, bez ní by to mělo daleko větší dramatický i poetický náboj. Konec je výborný.
|
27.12.2011 - 13:12
Ve chvíli bezútěšného nic je každá otázka znovuotevřenou ranou a každá odpověď stejně zbytečná. Slzy nevyléčí, snad jen nakratičko uleví. Kéž jen by nebylo dětí bez rodičů a rodičů bez dětí.
|
27.12.2011 - 13:07
Křehká, nostalgická.
|
27.12.2011 - 11:16
A pak že slova nevoní. :)
|
27.12.2011 - 11:15
I když ta košile není vždycky vidět, je tam. (mluvíc o sobě:)) Ať je ti dobře ve dvanáctce.
|
27.12.2011 - 08:11
Blahopřeji a přeji, ať je vám na světě blaze.
|
26.12.2011 - 08:34
A člověk by si řekl, že ho na tom starém příběhu už nic nepřekvapí. Hladí.
|