Báseň z podzimu 2009, kdy mi začínalo onemocnění s kterým se potýkám zatím ještě teď, i když je mi mnohem lépe. Snažím se smát, protože vím,že může být mnohem hůř. Ale díky onemocnění, jsem se pustila do básnění, které mi dává sílu jít dál. Přeji všem hodně sil na vše co vás potká a hlavně mějte okolo sebe lidi, kteří pro vás budou vždy oporou a budou vám věřit:-))) A nezlobte se, že sem tak málo zavítám, mám prostě nějaké potíže...

Snad mi prominete trochu toho patosu, ale myslím, že ve chvíli, kdy se láme čas, bývá patos, ruku v ruce s dojetím, pokaždé přítomen...

A tak si někdy připadám trochu jako pošetilý rybář z Krysaře, kterému teprve dnešní den přináší včerejší pocity... a často nenachází pochopení...

tak jo, občas tady dám nějaké své dílo, když spoustu literáků se sem odstěhovalo :)

...

ze šuplíku

trošku barev

jsou noci a jsou rána

aktuálně

..

Šikovná si poradí.

Kapičku marodím.

..žil kdysi krejčí a dál?...čí,čí,čí..