Český král Václav druhý, byl v dětství držen na hradě Bezdězu i jinde. Byl prakticky vězněn Otou Braniborským, jenž byl jeho poručníkem.V sedmi až dvanáctiletém chlapci (snad) v té době propukly jeho fobie, jež jej trápily až do smrti.

..a řeka trýzní dech

jsi vzdálená

..on má klobouk ze zvonku a ona drží svatební pomněnku..

=) město-neměsto

..tam své stopy zanechal čas..

polo-píseň o špetce pomíjivosti (b.)

Taková o hledání a naději

Pokus.

***

..zase jedna ze šuplíku,už tam byla dlouho..

Trochu upravená pohádka.

..chvíli s ní poseděl vyznal ji lásku..♥..

..stalo se,nestalo..ale snad někdy něco podobného,od toho jsou balady a romance..

Nezapomenout na žádnou ze čtyř světových.. (b.)

Přemýšlel jsem na koncertě Hradišťanu, čím to je, že jejich písně jsou mi tak blízké. No a z toho vznikla následující, trochu zveršovaná, úvaha.

Alžběta (také Eliška) Pomořanská, byla čtvrtou manželkou Českého krále a císaře římského, Karla čtvrtého