Tara

Tara: J.F.Julián: děkuji, básníku z povolaných:-)

J.F.Julián: St, hezky jsi zabásnila.

Tara: Psavec: děkuju, Psavečku:-)

Tara: Psavec: děkuju:-)

Psavec: Tohle je přímo skvostné, ST.

Psavec: Hezky se mi četla, ST.

Psavec: Dám ST.

Tara: divoženka1: děkuju, to se mi líbí, že ty to máš i teď:-)))

divoženka1: wau krásně jsi napsala mé dětství:-)a vlastně i současnost

Tara: ttragelaf: aha, to mi nedošlo, pro mne je záclona jen záclona:-)))

ttragelaf: no to já myslel, tou záclonou svatební šaty jako obrazně

Tara: ttragelaf: v našich dobách On přicházíval o dost později, kdy jsem se již nehalila do záclon:-)))) a vysedávala na odpoledních čajích o páté... děkuju:-) a dobrou noc

ttragelaf: pak přijde on
nadzvedne závoj
a
políbí dívku
stiskne ji
maličkou

do záclon

Tara: René Vulkán: to je právě ono, kápnuls na to:-) a díky

René Vulkán: Omotám tělo do záclon
a beru koloběžku

ani nahá, ani oblečená ...

Tara: Lilith: jen takové domácké ... pro přátele na Libresu, díky, Lil:-)

Lilith: Nádhera :-)
ST*

Tara: Ringo: díky za celkem katastrofický nástin mého dětství, avšak jen jednou jsem si sama hodila na hlavu cihlu, jinak to probíhalo bezúrazově:-))))

Ringo: Do záclon se Tara halí,
hlavu, bříško, nožky, záda,
toho jsme se všichni báli –
konzole už na ni padá.

Holčička se strašně lekla
rány blízko vazíčku,
reflexivně ručkou sekla
a shodila vázičku.

Zánik věci starožitné
přinese zlé následky,
od mámy to pěkně schytne,
ještě víc než za pětky. (mrk)

Tara: zenge: udělals mi radost...díky:-)