Tara

Tara: Tomáš: oranžový sen je pomerančový den...díky ti...

Tara: Ringo: neznám Fort Knox, ale jistě to bude složité dost, a díky moc...

Tomáš: Tara: Inspirovala jsi mě k následujícímu limeriku:

Sny vlastním životem žijí,
jenž v bolestech se někdy svíjí,
jindy zas oranžový bývá,
předtucha štěstí se v něm skrývá,
které náš každodenní život čaSTo míjí...

Ringo: Do mé mysli se nikdo nevloupá. Proti ní je Fort Knox dětská pokladnička z papundeklu... (mrk)

Ale něco odtajním sám – přál bych si o tobě snít také i v noci. :-)

Lilith: Tara: Pravdu máš, není zač :-)

Tara: Lilith: Díky, Lil, sny jsou snad to jediné, spolu s nadějemi, co ti nikdo nemůže vzít...

Lilith: Snový svět miluji, pozitivní sny si s sebou občas odnáším i do reality... z ošklivých se snažím poučit, co sdělují, před čím varují... ;-)
ale je fajn i za světla dne si jen tak snít... :-)
ST

Kajuta: Tara: Není zač, souhlasím. :)

Tara: Kajuta: díky moc...většinou jsou krásnější než realita.

Kajuta: Sny - pod víčky
fantazie
kolébací
sněm
sny - tajemný
nevysvětlitelný
fenomén. :)

Mi tak napadlo. ST, mám rád sny

Tara: hloubavá: máš pravdu a díky...

hloubavá: Tak už to bývá - co příliš chceme, to nám uniká.

Tara: Kajuta: díky ti, lodníku romantický...no často se i směju

Kajuta: Mám rád přednesy a recitace... je to smutný a kouzelný.
ST a Z :)

Tara: Milena: já též.

Milena: ,Zajímalo by mě, jak by bylo pojato přátelství chlapců a holek ve zpracování Foglarem.Škoda, že jsme se nedočkali. Ale jak říkám, třeba Chatu v jezerní kotlině miluju.

Milena: Jo a podkova, už nevím jaká.Samé bezvýznamné role. Jenom prolitli dejem.

Tara: Milena: ale Mili, co Haha Himhi???

Milena: Mé taky. A vůbec mi nepřišlo divné, že se tam nevyskytujou žádné holky. Všimla sis toho?

Tara: Milena: Foglar je mé dětství.