labuť

carodejka: Moc hezká, obestřela mě Vánoční stříbrnou pavučinou.

René Vulkán: Nakoukni do snů ne do prošlých nocí
co napoví slůvko, zlehka, po špičkách
Na louce z rána zapějí ti kosy
do vlasů vpleť kvítek s kapkami rosy... geniální, ostatně jako celá báseň

labuť: Liška76: Děkuju lištičko, potřebuju vyklepat duši, asi předvánoční úklid...

labuť: Siorak: Květka Š.: Díky, těší mne že se líbí...

labuť: šuměnka:
Jejda, tam mám pocit, že bych se měla červenat... vždyť Tvůj komentář je krásnější než moje báseň :-))...
Děkuji Ti

Siorak: :-) krásná.

Květka Š.: ..krásný..

šuměnka: Vítr už dávno srdce z dlaně smet´
A vrstva prachu skryla barvu jeho
v koutě je konce světa samotného
i spolu s poselstvím vyšisovaných vět...

Tam v řadách mudrců čitelno na pohled
a pro ty moudré rozhozený běhoun
a pro ty ostatní od nikam do ničeho
zmařené vteřiny andělských komitét...

Doufání za korzet a za podvazky dát
a natřít si ho do vlasů a v kůži
by bez sil mohl bludný vzdorovat
by bez potěchy dokázal si užít
alespoň okamžik, na míru, akorát

..než zase opodál si stoupne do kaluží..

Liška76: jak malá mořská víla..co krví písek promočí:)ST

labuť: s.e.n: Snad ano. Básnička původně vznikla bezmyšlenkovitě, už dřív, ale začínám zjišťovat, že to, co vnímám kdesi v podvědomí se mi vždycky zaplete do života... ale neboj, vím, že bude zase dobře...

s.e.n: Jistě se rozední a tvé něžné dlaně zas budou hřát.

labuť: Psavec: Díky, Psavečku, jsem ráda, že jsi přišel...

labuť: Bíša: Děkuju, Tony a jsem ráda, že jsi tady!

labuť: Kars:
Na kamínky často svůj pohled stáčím
hledám v nich teplo a cesty od bodláčí

labuť: Levandule: Děkuju, Levandulko, tak nějak to poslední dny je...

carodejka: Moc krásná básnička.))

Jak chameleon prohříváš svou duši
na zbytcích z mojí vyjedené duše
Růže už nevoní, má lásko

Mario de Janeiro: Jak dočetl jsem
dostavil se hned
rozinku spadlou
s chutí sněd..

Mario de Janeiro: Láhev má se sny rozlila se
sním v noci, ráno, večer zase...

René Vulkán: umíš

René Vulkán: chutná mi