Kajuta

M.A.Rek: ST

Lilith: Jejda, čtu si tak pomalinku a pečlivě, až vidím vše, co si nám chtěl ukázat, jaký příběh vypovědět.
Co řádek, to kouzlo atmosféry okamžiku, je to tak skvělý, milý Kajuťáčku, že tě zas chválím moc a moc :-)
Číst tvá dílka je pocitový zážitek dycky ;-)
Děkuji za nakuknutí do čarovné i divoké i tajemné přírody dokonce i s rusalkou, což je úžasný:-)
ST*+Z všem a všemu v báseňce přítomnému :-)
Nááádhernost veliká!

M.A.Rek: ST

René Vulkán: bezva autovykreslení, hned mi je leccos jasné

vavaoko: Souhlasím s Vulkánem a jsem rád, že tě znám a mohu poslouchat tvé fantazie.
A ST

Kapka: ST

byron: ...ju
ST

ttragelaf: ST

Tara: CharakteriSTika tvé povahy musí být zvláštní mix...všechny čtyři ingredience v jednom??
Skvělý komentář Reného, s takovým se zde málokdy setkám.

Kajuta: René Vulkán:

Děkuju za komentář jak Brno. :-) Jsem jen trochu zvědavý a trochu čtu. Knížku si dám vždycky pod sklíčko barevného kaleidoskopu a čtu přes něj. :-)
Vždycky jsem chtěl malovat comixy, ale nebylo mi to dáno. Tak můžu aspoň malovat slovy a vytvářet příběhy. :-) Někde na cestě za příběhy jsem se potkal i básničkami, živou vodou pro duši a na hřišti jménem svět i s Lilith, magnetem na děti, psí duše a pravděpodobnosti souher náhod jedna ku milionu. :-)

Někdy se dobíjím samotou, jak rybáři. Moji rodiče jsou Den a Noc. :-) Rodič Den je sangvinik a cholerik. Noc je melancholik a flegmatik. Jako průnik jejich množin jsem vznik já. ;-)

Kajuta: Ringo:

..A vysaji, bych zášť svou utopil, i nepenthes i bolehlavu doušek zde ze hrůtků tvých ňader bez všech roušek, jichž žalář však, žel, bez srdce vždy byl..

To je od Čárlese Bodléra. A to jsem si myslel, že jsem vymyslel novotvar. :-) Díky za nakuk. :-p

Ringo: Ejhle hrůtek - toť možná slůvko, které čtu poprvé ve svém životě.

René Vulkán: Často mě nenapadá, co psát k tvým jednotlivým básním, abych se neopakoval. Proto si říkám, proč nenapsat něco k celku, tedy jakýsi kompilát ke tvým mnohým básním.

To první, co mi přijde na mysl, je různorodá pestrost, svědčící o bohaté fantazii, sečtělosti a veliké šíři zájmů.
Potvrzuje se mi to nejen při četbě tvé tvorby, ale i z osobních setkání v Počátkách.

Dalším postřehem je to, že i v básních vypravěčských, tedy dějových, zbývá vždy dost místa na poetiku. Jinak řečeno, próza v tvých básních neubíjí poezii. Podle mě jde o zřídkavý um, sdělit dějový prožitek nepopisným způsobem.
Ale to (pro mě) podstatné je tohle, tedy jakási „vulkanická“ definice Kajutovy tvorby:

Jde o specifický pohled z barevných okýnek kajuty na nedozírný vlnící se oceán. Ale taky naopak, o nakouknutí okýnkem do mystického vnitřního prostoru už zmiňované kajuty.

Kajuta: Ringo:

Tvé komentáře žeru :-)) Děkuju!

Kajuta: Lilith:

Děkuji, milá Lilinko a mávám vnitřním spřízněným dítětem. :-) Mám velkou radost. Jak paprskový lanový kotouč. :-)

Lilith: Och, to je tak krásně jiné a působivé, jak by samo dílko mělo duši... nádhernost :-)
Už prvních pár řádků mne zaujalo převelice...
Milý poeto, tvá poezie je čím dál parádnější... toto je veliký skvost, co mne zas uchvátil a jen tichounce čtu a moooc se mi líbí! Kráááááásnééé :-)
ST***+Z je pořád málo... jůůůů.. ano, paprskové lano ;-)

Kajuta: Tara:

Díky, milá, vzácně se tu vyskytující, poetko :-)

Kajuta: Květka Š.:

Díky za nakuk :-)

Kajuta: Gándhí:

Díky a hezké Velikonoce :-)

Kajuta: Květka Š.:

Díky, Květuško. :-)