Mbonita» registrace: 23.11.2011 » 14, žena, Východní Čechy
» vzkaz
» děl: 54 |
Komentáře k dílům uživatele :
10.12.2011 - 18:53
Paulmatthiole: Znamenitě napsáno... byť mi to připomíná, že jsem každoročně na zimu nepřipraven :-)
|
10.12.2011 - 18:51
Paulmatthiole: I já se připojím k výše napsanému :-)
|
10.12.2011 - 17:39
|
10.12.2011 - 17:37
střelkyně1: píšeš zkrátka tak prostě a přitom geniálně,že člověk tě musí milovat...:-)ST Tvé verše jsou dokonalé...
|
09.12.2011 - 23:13
Mbonita: severanka:
modřinko ,jsem moc ráda,že jsi tu:-) a děkuju:-) |
09.12.2011 - 15:17
severanka: Tvé drobnosti utvoří celek,krásný celek!:-)
Tak jsem tu taky (modrá):-) |
09.12.2011 - 08:25
Holis: Krása...ST!!!
|
08.12.2011 - 22:17
zelená víla: jsem milovníkem drobností.. maličkostí.. a ty tvé jsou úžasný..
|
08.12.2011 - 22:15
zelená víla: krásné jemné ženské verše.. to můžu, to mám ráda.. jsi obdivuhodná básnířka. ..
|
08.12.2011 - 22:10
zelená víla: tedy to je óda.. přesně tuším, kam budu zítra koukat :-)
|
08.12.2011 - 19:49
Mirka Hedbávná: Líbí se mi tvé obrazy
|
08.12.2011 - 08:49
nejsembásník: ty nikdy nezklameš,
do tvých krůhu vstupuji tak ráda... stačí si přečíst verš a nejsou nikde zapomenutá lada .... |
08.12.2011 - 06:40
krizekkk: Nečíst Tvé básně by byl hřích. st :-)
|
07.12.2011 - 22:26
j@newe: silné
|
07.12.2011 - 17:17
umělec2: Můj pohled naštěstí bloudí jiným směrem. Ale přesto to chápu. Holt mozek není na první pohled vidět. A ten čím je vrásčitější tím je prý lepší?!
|
07.12.2011 - 16:02
Dota Slunská: Dát do tak smyslné básně slovo „umatlaná" vypovídá o poživačném naturelu básnířky anebo o odvaze malíře? Každopádně to je život (jakkoli drobný by se mohl pozdávat:))!
|
07.12.2011 - 09:13
enigman: poklekám v paletě...s bramborovou plackou na hlavě...a děti se smějí...nic to nestojí...
|
06.12.2011 - 23:20
Zasr. romantik: vidím, že mne čeká ještě dlouhá cesta ... ;-))
Ale nevzdávám to, budu se učit u těch, co umí. Uděláš si na mne čas? |
06.12.2011 - 22:13
|
06.12.2011 - 21:37
jc senior: Bramborová placka s povidlím...
jo, to jsme tenkrát byly ještě děti, dnes zestárlý, unaven a sám nad paletou o těch dobách sním, z těch vzpomínek rozmazané změti nic nezbylo. Jen tiše poklekám *** |