M.A.Rek

Zasr. romantik: Jeden nakažený nebo všichni, co na tom záleží.
Prkotina, ale jen do chvíle, kdy jeden zemře.
Sedělo jich tenkrát u stolu třináct ...

zenge: slovo bambilión bych málem zapomněl,
ale vzhledem k novému státnímu rozpočtu
se to brzy naučíme;-)

vavaoko: M.A.Rek: Já vím.. Taky jsem nedokázal zapomenout vše. F

M.A.Rek: René Vulkán:
včera mně tvé tělo hřálo
horký byl můj jazyk, tvé pysky
když jsem lízal jen tak málo
ovíněnou tebe andělsky
;O)

M.A.Rek: vavaoko: No, od toho jsou ty šuplíky, šuplátka, šuplata. Schovat to, odklidit, odklizením téměř zapomenout. Ale ten sajrajt co uklidit nejde, ten začne páchnout kolem třetí ráno a budí. A to už nejde dělat nic jiného, než psát o předvánočním úklidu... ;O) Díky za zastavení.

René Vulkán: včera mně v papučích hřálo
horký byl můj jazyk, pysky
když jsem usrkával jen tak málo
oblíbenou skotskou whisky

vavaoko: Já jsem rád za vše, co jsem dokázal zapomenout.
Negruntuju.
ST

M.A.Rek: vavaoko: Díky. Na každou otázku je i správná odpověď. Jak ji však nelézt, když mnohdy nejsme schopni vidět správnou otázku.

vavaoko: Otázky. Od narození do smrti se ptáme. "Správných" odpovědí je však málo.
ST

M.A.Rek: vavaoko: ;O)

vavaoko: M.A.Rek: Seš dobrej. Pobavilo mě to.

M.A.Rek: René Vulkán:
Prý, "za světlem jdi".
Proč posloucháš blbiny?
Teď gatě máš od hnědi,
buď rád, že od hlíny.

René Vulkán: viděl jsem to světlo
chtěl jsem si ho pobýčkat
teď jsem celý od bahna
byla to jen bludička

M.A.Rek: Lilith: vavaoko: Děkuju za nahlédnutí, jen nechtějte slyšet můj přednes, stál by za prd i s dobrým textem.

Snad je text na čtení klopotný. To se stává, když je chuť hrát si se slůvky. Něco z huby leze samo, něco je jen na čtení potišku pro sebe.
Taky záleží, jakou formu si autor vybere. Dám příklad, inspirovala mne ta klopotnost, tak jsem se pokusil napsat 3x to samé jinak:

Láska ve třech
O tom samém ve třech provedeních

V 5-7-5

Tělo bez duše
ducha jen zbožňování
je láskou ještě?
~

V láska-páska

Jaká je to láska
toho dareby
záletného páska
který té žáby
mladé vnady laská?

Je to ještě láska
jen nad tělem
když chtivě mlaská
a že je cílem
duše je jen maska?
~~

V sonetu

V metrixu vjemů bez doteku poznání
vysněná touho sebou souznících duší,
zda voní a očím lahodí co není,
a polibek bez rtů jak chutná jen tuší.

V extázích noci jen zítřky zešeřelé,
ve žhavém propojení hmota se svíjí,
ve vášni vřelé city jsou uhořelé,
ve vyvrcholení těl duše se míjí.

bez pevného země bodu nebe není
duší pohlazenou tělo polaskané,
co jablko skrývá, ani Eva neví,
by milované bylo i milované.

Jedno bez druhého je snad znásilnění,
nebo modlení, ne však lásky chvění.
~~~

Stejné téma, jen 3x jinak. Do sedmnácti slabik se dá vtěsnat i sonet o čtrnácti verších. A také záleží, jak autor umí poskládat slova. Mne to moc nejde, je mi to líto, ale alespoň mne to baví. A taky mne baví, když to ode mne někdy baví i Vás. Díky.

M.A.Rek: Lilith: Děkuju, jsi milá.

Lilith: Ještě ani nevíme, co vše nevíme,
ještě čas zbývá historii číst i psát,
o budoucnosti ducha i těla sníme,
ještě daří se nám radovat se a smát.

Tohle podepíšu ;-)

Lilith: Čtu pomalinku, v klidu... a čte se mi dobře i nahlas... :-)
a zamyšlenkové obvody jsou plně v chodu...
Padla mi dnes do nálady a líbí se mi :-)

vavaoko: Dost klopotné na čtení, ale má to myšlenku. Chtěl bych však slyšet, jak to čteš nahlas. Mě to nejde.
I tak dám ST

Gándhí: Pokud jde o lepší časy, tak su věřící taky ;)

M.A.Rek: Slib: Děkuji, to potěší.
Zdůrazňuji jen, že poslední verš nepopírá verše předchozí, ale podtrhává je.