jitka.svobodova

†

šuměnka: co na to říci?
jste přínosem jedna pro druhou - daly jste si v čase, co byl odměřen a zapsaly se do sebe - osud je moudrý a vyměřuje tak, aby i negace byla pro naše nitro přínosná - vezmi to jako fakt, jdi posílená k cíli a nech v sobě ty šťastné okamžiky...na cestě dál potkáš rozhodně další spřízněnou duši...a téhle buď do poslední chvíle na blízku nikoli se strachem,ale s láskou...

nejsembásník: dodatečné ST za krásné počteníčko...

Kapka: Držím palce!!! Mám taky milovanou fenku, během života nás pár psů už opustilo, takže tu bolest znám...

Rusell McDonald: ahoj. jinak než supertip nemohu dát protože je to skvělé.
kdybych mohl dát tip Libresu tak ti ho dám

jitka.svobodova: Rusell McDonald: vodnar: zelená víla: Houda: Posílám Vám letní sladké snění a pohlazení.

jitka.svobodova: churry: poustevník Jirka: Díky za duhově naladěné zastavení.

jitka.svobodova: Kars: Liška76: zelená víla: Díky za Vaše komenty a zájem o mou fenečku.

churry: Vykouzlila úsměv*

poustevník Jirka: Pěkně duhová... :o))

zelená víla: sladké a vonící...

zelená víla: jako terapeut nořící se do čehokoli vodím k pacientům psa, svou canisterapeutickou krásnou holku.. no holku je jí devět, je úžasná, vyškolená na cokoli, milující cokoli a nejvíce mě, ať dělám cokoli je jí to milé... i mí pacienti... tenhle strach mám... a představu mám, ale realitu vůbec ne...

jitka.svobodova: Liška76: Kars: Tomáš: potěšíli jste mě. Mám Vás ráda. Díky.

Liška76: tvá slova duhou voní
jsi jako ona :))ST!

Kars: Sice jsem nic podobného neprožil, ale vím jak ti je

Kars: Nádherné hlaďůčké veršíky, díky

Liška76: ano beze slov..snad jen...pomohlas jí k dobrému životu:))

jitka.svobodova: carodejka: Moje milovaná, díky za slova, která mě velmi potěšila. Byla jsem s pejskem u léčitele. Dodal mu energii a zatím je to dobré. Potřebovala jsem s někým sdílet své trápení.

jitka.svobodova: Tomáš: Děkuji Ti za komentář. Tvá slova jsou vždy upřímná , proto si každého zastavení u mě nesmírné vážím.

carodejka: Jituš, prožívám něco podobného, mému pejskovi je 11 let, stále byl zdráv až teď nastoupila epilepsie a člověka ty záchvaty srazí k zemi. Samota je velmi zlá a tak si rychle zvykneme na upřimnou lásku a společnost čtyřnohého přítele. Neboj se však, epilepsie se dá léčit a pokud pejsek nemá v měsíci několik záchvatů, tak medikamenty jistě pomohou.)) Věřím že pejsek Ti bude dělat milou společnost ještě dlouhá léta i když bez občasného záchvatu to možná nebude. O to víc k sobě přilnete a pak, říká se že láska hory přenáší a tak je možné že i záchvaty vymizí. Držím palce a posílám objetí.

Tomáš: Znám to taky a rozumím....Stvořil jsem o tom i několik veršů ˇAž jednou přijde ta chvíle¨. Pejsek se stává jedním z rodiny...a prožívání jeho bolesti je opravdovou nemocí.