vavaoko

†

Tara: Můj ty světe, to se , vavaoko, asi psalo samo, takový námět...podivuhodná fakta i dílko!
ST

vavaoko: Paulmatthiole: Klidně bych jim udržoval oheň.
Děkuju

vavaoko: Lilith: Jó trosečníci? Ta to dlabou běžně. Hihi
Děkuju.

Lilith: Není nad čerstvé masíčko, co se samo dobrovolně přitulí hihi :-)
Moc mne bavilo čísti tuto rozvernost :-)

na druhou stranu i cestovatelé dobrodruzi ztracení v dalekých ledových končinách byli odkázáni sami na sebe... jedli své mrtvé... šílenost k přežití... brr
ST*

vavaoko: zenge: Jo. Říkají to.
Děkuju.

Paulmatthiole: Takhle kdyby se chtěli navzájem sežrat naši poslanci...

zenge: abych pravdu pověděl
mě moc to maso nejede
je nasládlé;-)
ST

Kajuta: Změna v jídelníčku někdy neuškodí, pravda. Hi hi. :)
Díky za odpověď. :)

vavaoko: Kajuta: Já vím, Kajuto, že oni žrali hlavně své poražené protivníky, aby z nich získali jejich sílu. Jen mě napadlo, že ti muselo být dost tuhé maso. Tak jsem nabídnul něco lepšího. Ale nepochybuji, že si tu i tam něco podobného špendýrovali. HiHi.
Děkuju a měj se.

Kajuta: Některé z těch kultur lpěly na víře, že opečením a snědením některé části těla nebohého chodu přejmou i jeho sílu. Jen tak pro zajímavost k zajímavému a mrazivému námětu básně!

ST jak rána palicí po palici. .)

vavaoko: René Vulkán: Asi tak nějak. Děkuju.

René Vulkán: Jdou otec lidožrout se synem lidožroutem po pláži a uvidí nádhernou sexbombu jak se opaluje.
Syn povídá:Tato, sežerem ju!
Tata se zamyslí a povídá: Vemem ju dom a sežerem mamu.

vavaoko: Milena: Děkuji pěkně.

vavaoko: Bomejka: Děkuji pěkně.

Milena: ST

Bomejka: vavaoko, je to moc pěkné a poučné, díky za pěknou chvíli při čtení
ST**

drsnosrstej kokršpaněl: vavaoko: Já vím... Je to báseň, né úvaha nebo esej z historie... Nechal jsem se unést :)
Ale příjemně, dík.

vavaoko: drsnosrstej kokršpaněl: Jo, máš recht. Trošku jsem t zjednodušil. Ale taková anotace by každého zmohla a nikdo by nečetl mé dílko.

vavaoko: zenge:
Díky, básníče.

vavaoko: Lilith: Já ti děkuji velice silně.