enigman

Psavec: Bezva, barde.

vavaoko: Moc fajn. ST

vavaoko: Takové chvilky na louce mezi kytičkami, nebo jinde, ale o samotě, potřebujeme všichni. K stáru čím dál více. Na naší hlavu se toho, za desetiletí, nahrnulo mnoho. Čas třídit poznané, máme až nyní. Smutné je, že máme zkušenosti, ale je nám to k ničemu. Můžeme jen vzpomínat, jak jsme si, v mládí, krásně nabíjeli držku.
Máš můj obdiv a ST

Lilith: Paráda

Lilith: Nádhera... co dneska čtu, všechno mi to připadá nějak moc pravdivé... a toto je perla ;-)

Ringo: „a vydat se na procházku
někam mezi kytičky“

To je zaručeně lepší, než jít pod ně.. ;-)

Paulmatthiole: drsnosrstej kokršpaněl: Výtečně řečeno :-)

drsnosrstej kokršpaněl: souhlasím s tím, že my opice stále jsme, že jsme se téměř nikam neposunuli(y), jen si dokázali(y) vytvořit o něco větší pohodlí k životu (ale trochu to pokrok je, ne že ne)

nesouhlasím s tím, že dříve byl člověk (potažmo: že dříve byli lidé) v čemkoli lepší: zdravější, svobodnější, rovnější si... nic z toho tak nebylo... když zapátráš v historii, najdeš si lidské projevy (dopisy, příběhy, kroniky, listiny): ze středověku, ze starověku, z doby před padesáti, před sto, před dvěma stovkami let... z jakkoli dávné doby, zjistíš jedno: jsme v podstatě naturelem stále stejní - přestože se mění móda, zvyky, tradice, náboženství, mocní a mocnosti, války/nemoci/blahobyty, práva a nepráva - tak přes to všechno, v nás zůstává: světlá stránka (tedy snění, že jednou bude lépe nebo dokonce
budeme my lepší + vlastní obratná či neobratná snaha o to, aby to tak bylo, přátelství/láska mezi námi i vlastně směrem k jiným živým bytostem, bádání, objevování světa a neustálá chuť k němu... a určitě něco, na co jsem zapomněl...) a ta temná stánka (přesvědčení, že máme pravdu jen my, ostatní nám kazí její dosažení, a my za ni musíme proti ostatním bojovat; lenost přemýšlet; a potom takové ty věci, které nám dala příroda nebo prostředí, ve kterém jsme vyrostli a trpí kvůli tomu jiní lidé, jiné živé bytosti)

já osobně si myslím, že dokud se lidé (většina lidí a jejich myšlení, jejich vlády...) nesmíří s tím, že člověka jako bytost NELZE ZMĚNIT, že tím, že se budeme snažit prosazovat svou pravdu násilím na ostatních, napácháme jenom příšerné zlo (nacismus, komunismus... ale vlastně celá plejáda způsobů světovlád, které se rozhodly, že jejich myšlenka je natolik dobrá, že její odpůrci musí zahynout... kéž by už žádná taková na světě nenastávala), že tím, že se budeme snažit ze všech sil prosazovat tu dobrou stránku člověka, stane se to, že prosadíme tu špatnou (nutit člověka k dobru, znamená být zlý a další zlo v oplátku podněcovat)... tak dokud tohle pořád dokola potrvá (dnes to je stále to stejné), tak se nic nemá šanci změnit

řešení je přijmout to dobré i to špatné; první krok je uvědomit si, v čem jsem ten špatný; druhý krok je dovolit si (kromě toho dobrého) být občas ten špatný (protože je to mojí součástí a bez toho bych byl nešťastný a tím nakonec mnohem špatnější - ono se to nakumuluje) - a poslední krok je zařídit (si, vzájemně) svět tak, aby ty mé špatné věci co nejméně trápily ty ostatní... metafora: pokud je člověk upír, nikdy ho nedonutíš, aby nebyl - pokud vyhubíme upíry, je to genocida (a pak je otázka, koho všechno ještě můžeme vyhubit - upíry ještě ano? vlkodlaky taky? a co lidi, kteří jim pomáhají? a když jsou náhodou skoro vždycky zelenoocí, tak všechny zelenooké? a jen dospělé nebo i děti? a co vyhubit všechny, kteří protestují proti tomu hubení? a co všechny ostatní, kromě své rodiny? a co když děti zlobí a žena taky neposlouchá? no, samotnému je člověku stejně smutno, že...?) - pokud se upíři sami rozhodnou (na základě něčích argumentů a vlastních úvah), že budou pít hovězí krev místo lidské, je to pokrok; pokud vymyslíme umělou krev, kvůli které nebudou muset pít ani tu hovězí - tak je to další pokrok... pokud nám zbude hrstka upírů, která nebude chtít pít hovězí/umělou krev, pak je třeba se před nimi bránit, aby nám nepili naši, a... pak je tu problém, že to někteří budou dělat třeba z trucu, z protestu svého mládí proti svobodě, která je omezuje v tom, že nemohou pít naši krev (kdo to vůbec zakázal a proč? vědí ti ostatní jak je deprimující být upírem v tomhle světě plném lidí a upírů, kteří se změnili na tubé ovce?)... atd., atd. - a je jasné, že to nepůjde - jim to vymluvit - můžeme je akceptovat a trpět jejich občasné násilnosti - nebo je můžeme zkusit vyhubit (až po činu? preventivně ty s uveřejněnými myšlenkami na to? - ale, viz genocida), ale vždycky se najdou další a další - všichni se rodí svobodní, i ti, kteří si přejí nás zabít, jen proto, že je to jejich "svoboda", protože význam toho slova chápou jinak než my- i ti, kteří neví, že by nás svou svobodou nakonec zabili/zranili/učinili celoživotně něšťastnými, ačkoli nám ublížit nechtěji - jenže, protože neví kam vedou jejich činy, nedovedou je domyslet, tak k tomu mimo svou kontrolu dospějí - a to už je všechno lidská podstata, podstata bytosti jménem člověk, se kterou je třeba se smířit - není jiná šance - je nám dána tou přírodou, která nás stvořila tak nedokonalé, jací jsme... a troufám si tvrdit, že se to nikdy nezmění

ležení v krásném létě u vody a čas na přemýšlení jsou jeden z těch drobných dokonalých střípků v tomto světě, který má jinak k dokonalosti daleko - souzeno tedy jednou mikročástí, která tomu celku nemá šanci nikdy porozumnět - mnou

M.A.Rek: Nejdříve jsem se zasekl při představě jak táhne šachový koník kdyby chodil jako věž která se hýbe jako střelec. Pak už to šlo plynule až do skvělého finále. Díky.

René Vulkán: První sloka mě přivábila a očekával jsem milostnou poezii. Těšil jsem se na to tělo, které se objevilo, co s ním bude
Pak mě zmátlo ono přirovnání ke věži, která se hýbá jako střelec a nevědě jsem proč tam není prostě střelec .... než mi došlo, že jde asi o dámu ... křížence věže a střelce

pak následuje veliký předěl ... příteli, povězte mi, ... který, podle mého laického soudu je tak veliký, že jeden odskok řádku je málo

následující polemika je zajímavá

Tamara J: Květka Š.: hezký doplněk, škoda že ti nejde dát hodnocení

vavaoko: Skvěle. Jak také jinak. ST

Květka Š.: **********
Co světluška povídá
to v hlavičce si ukládá
pak to svému světluškovi
někde v trávě asi poví.

Ostatní to slyšeli
naráz se všichni rozžali
a teď je z nich hvězdné nebe
svítí pro mne i pro tebe....
***********

Ringo: Nejdrív jsem chtel vypíchnout ty sachové pohyby, ale lepsí bude udelat to s celým dílkem.

Hazentla: Tomuhle, myslím, rozumím.

Tara: A je nesmírně zajímavé číst tvé úvahy ve verších:-)

Lilith: Krása!

Lilith: Dík za fajné počtení. Konec je bezva ;-)

M.A.Rek: Líbí.

Tara: Zajímavé:-))