Bíša

†

Kapka: Jsi Člověk láskyplný.

Bíša: ttragelaf: To už nikdo nezjistí...

ttragelaf: .. před pěti lety v dubnu ?
To se zametaly komety.
At´ zhubnu, u staré Sodomy,
jsetli ty nebudeš člověk ?
jako my ?

Bíša: Špáďa:
když toto napíše
básník velké invence
poet explikace
znalec exaktní
atom latentní
jen souhlasí
a nešetří
díky
i poklonami...

Tomáš: Já taky. Něco na tom bude.
¨Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu...¨

Bíša: Špáďa:
Své choroby nemiluji
jen se jim stále směji
v ostatním je dosti
empirické pravdy...

Bíša: Zdeněk Farkaš: :D***

Špáďa: Jsi úžasný shluk elementárních částic, jehož seskupení nemůže být (ani ze statistického hlediska) čistě náhodné. Pojí je dohromady Tvá jedinečná duše a taky síla a chuť být tím, čím jsi...
A buď dál, barde modra!

Špáďa: Když miluješ své choroby,
hýčkáš je, s nima žiješ,
navlékáš boky do róby,
co v mládí pils, zas piješ...

a taky se už neholíš,
dál v sobě máš kus dítěte,
když žádný voly nevolíš
(nesouložíš, však miluješ...)
pak je radost být na světě (?)

Bíša: labuť: Jani, Tvá slova vždy potěší***

labuť: Myslím, že nevyhodili, sám dobrovolně přecházíš za zdokonalením...

Bíša: gabkin:
Milane
popsals mně
důkladně
mám ještě
znalosti
z metalurgie
kamaráde
stačí!
Psáti o děvčatech?
To je na zabití!
Musel bych napsati
bestsellery
na pokračování
o Casanovovi
z Pošumaví
ale čas mi chybí...

Bíša: hloubavá: Je to otázka nezodpovězená...

Bíša: Javavia: A to je dobře!*

Bíša: Psavec: Milane, to nikdo nevíme...

Bíša: Mirka Hedbávná: Mirko, asi tady budu...

Bíša: Kett: Je to vzájemné!*

Bíša: j.m.: Jiří, to jsou malichernosti...

Bíša: Elisha: :D***

gabkin: jsi postarší turista z Brna, ale kvalitního zrna,
slitiny dobré odolnosti, legované moudrostí života.
a pak..... možná o něco dříve narozený kamarád. STAČÍ? Nebo i o děvčatech mám sem psát?