básněnka

Bára: Pěkně zapálená nebo rozpálená.Taky bych si dala ty vdolky.ST:))

básněnka: kavec: Jirko..moc děkuju za čtení a krásné dobásnění u mých výtvorů...krása, máš můj obdiv:-)..Ív

básněnka: děkuji všem... přátelé...každý máme svůj hmatník...:-)

myšlenka pouhá: a po přečtení komentářů už není ani co dodat... :)) ST

Kajuta: Smyslomalování. :) ST

matousekKkrejca: jako by to valerie napsala za mě ST

matousekKkrejca: dostal jsem chuť na talíř vdolků... ST :-)

zenge: má!
ST v letu;-)

Mbonita: i cesta je cíl
konečky prstů vezmi si
svůj díl...

kavec: Vyndané sirky
ze tmy tunelových popelníků ...


Rozjetý vlak v tlející nádheře
kdy světlo všech vesmírných vzkazů
podléhá důvěře z toho :
...Co nebylo vysloveno ?


Když plamen posledního kmene
rámoval zapadající slunce
měnící les na prázdnou nádobu :


...Prostou slov a vět tohoto zapomenutého
dohořívajícího vzkazu ...

St Jirka

CULIKATA: Kdo ví?)

Květka Š.: ..proužek ze sodovky je dobrej...ST...

Květka Š.: ...od kdy má lev rád marmeládu?
ten má rád kus masa
obraz od Picassa
A co dál?
Ten obraz někdo vzal....

kavec: kvůli patce a peci
jsem začal na poušti vzývat
tvůj obraz mlčenlivé vody
hlubiny studny
kdy neubývalo ženských stop
v písku rozpálené pouště
kráčejících za snem
rtů drolících čerstvý chléb
na milencových rtech :


v ošatkách podávajících nekonečnost cesty
v každém kroku co vzdoroval
vášni z žízně rozpínající se
mezi zapomenutými stromy ...


ST Jirka

kavec: Snad ztratit se
v tom kabaretním lese
s dámou tančící půlnoční kantilénu
na zrcadle střípkovosti
tohoto obnošeného snu :

Kdy hudba přestala hrát v domnění
že všichni odešli do odkladiště
svých tunelavých domovů
v pableskování klínů ústřic tvářících
se obojace na plochách klínových
bílých talířů ...


ST Jirka

kavec: Ostřená úskočnost viděná
přes bublinky vody v trubkách vodovodních
znamenající v tomto jediném okamžiku
vyvrcholení úporného snažení :
... pokořit svými slovy okamžik
co pomalu propadá přes síta zapomenutí
do abstrakce slunce západu
na špičce tvého prsa ...

Moc super ST . Jirka

valerie: hm, myslím že tyhle básně si čtenář může a musí užívat po svém, jejich inspiraci a pravý smysl zná jen poetka, my si v nich nacházíme, třeba zrovna to co je dnes pro nás důležité, jindy by to třeba bylo něco úplně jiného, tak to mám já, dnes je to asi tak, mám cosi odžito, ale není to tak zlé, stále mě láká cosi, dlouhá noc, nádhera okolo mě, souznění, slunce, vše mě těší a hýčká, mé hodnoty jsou stálé konstanty, těším se z každého okamžiku a ve mně zní klidná tichá, ale hlasitá hudba...

severanka: ...jdu to zapít!
ST

Lota: .
i když si to asi beru po svým
ST dát musím
cítím
.

HANKA: Z Tvých básních žasnu..ST*..:-)