Máta

ttragelaf: Máta: ... je to poutavé - a taky se ptám: Komu bude patřit má/tvá poslední myšlenka až vyrazím/vyrazíš ze zákopu? Bohu ? Má lásce ? Rodičům ? Dětem ? Parlamentu ? Peklu ? .... třeba vůbec ničemu - třeba to všechno přestane mít smysl ... Má smysl se ptát ?
MÁ !

Lota: .
Člověk jehož inteligence převyšuje všechny tvory, takové nás stvořil Bůh či příroda, kde se stala chyba???
Či je to právě ona dokonalost, abychom se bolestmi zušlechťovali??? Ale mám pocit, že to odnáší nevinnost toho nejvyššího kalibru.
:´(

a zase opakuji: bavíš mě :)

Máta: Lota: Děkuji je mi ctí. Ano i zapřísáhlý ateista zvedá oči k nebi a hledá Boha, když mu teče do bot. Nelze úplně nevěřit, stejně jako nejde nedýchat.
Ano, i to je účel mého psaní, aby se čtenáři něco dozvěděli.

Lota: .
ano, v zoufalství přichází modlitba, jediné východisko, které uklidní a dává naději v beznaději

bavíš mě, neboť se tu i něco dozvím

Máta: Lota: Děkuji velmi mě těší :-)
Já vím, nepíšu lehké odpočinkové čtení. Ale času máš neomezeně, bude mi ctí pokud ještě nahlédneš.

Lota: .
Jak říká se: krev není voda

líbí se mi jak píšeš
nakoukla jsem do Tvého šuplíčku
ale chce to čas, nespěchat s ochutnávkou
:)

Máta: bameka: Děkuji za poklonu, upřímně mě těší, že jsem tě překvapila.
Já v této válce jednoznačně stojím na straně Indiánů. Evropané neměli právo na to jim zabavovat území, neměli právo je nutit přijmout náš způsob života, který je zničil. Vidím v tom jednoznačně neúctu, neschopnost pokory, soucitu. A Indiáni, ač byl boj jejich přirozeností, tuto válku nechtěli. A více než cokoliv jiného to byla válka vyhlazovací. Genocida obrovských rozměrů, která připravila svět o obrovské bohatství. Tolik můj postoj všeobecný. Ovšem chápu a vím, že svět není černobílý a to vše se snažím vkládat i do své tvorby. Vím a chápu, že i mezi vojáky byli lidé, kteří si dokázali vážit nepřátel, vím, že umírali lidé, ať na jedné nebo na druhé straně. A vím, že často to byli lidé neviní. Až příliš často.
O Indiánech možná vím hodně, ale stále žalostně málo. A u mě a mé tvorby platí, pokud o něčem píšu, musím vědět o čem píšu.
Díky, třeba mě překvapíš dalším komentářem. Ovšem budu ráda, pokud budeš nadále alespoň číst. Bylo mi ctí.

bameka: Máta: No, máš můj respekt. Nečekal jsem až tak obšírnou odpověď, zvláště ne z oblasti válečné strategie. To u žen fakt není zrovna obvyklý jev.
Já se o indiánskou problematiku nijak zvlášť nezajímám, takže s tebou uvedenými podrobnostmi nechci polemizovat. V podstatě jsi jinými a podrobnějšími slovy napsala to, co si myslím i já. Tedy, že z pohledu nějaké elementární spravedlnosti bylo právo na straně Indiánů, protože hájili svá území před vnější agresí.
A osud generála Custera představuje jeden z mnoha příkladů v dějinách, kdy tzv. nadřazená rasa (ne vždy to byla bílá rasa, ale většinou ano) podcenila svého protivníka a jeho schopnost bojovat. V novější historii to byla třeba též bitva u Isandlwany, bitva o Gallipoli, bitva u Dien Bien Phu a spousta dalších.
Jedině snad s tvými slovy, že: "Každopádně, jsem ráda, že svými chybami a případnými shodami náhod, umožnil Indiánům vyhrát" částečně nesouhlasím. Tehdy a tam, jako v každé válce a v každé bitvě, umírali lidé, na které v jejich domovech někdo čekal. Lze předpokládat, že ani v řadách 7. kavalerie neměli všichni vojáci stejnou neúctu k životu protivníků, jako generál Custer. V každé armádě se na obou válčících stranách vyskytují mužové, jimž není cizí lidskost. Jenom se o nich tolik nemluví, jako třeba o sadistech.
Ale jinak ještě jednou: O Indiánech hodně víš - možná nejvíc ze zdejšího osazenstva. A i když ode mne asi hned tak další koment nepřijde, přeju ti, ať ti to i nadále píše.

Máta: bameka: Děkuji za komentář.
Ano, já si rozhodně myslím, že ano. Jednak odmítl posily, s tím, že "Sedmá zvládne vše." Musel vidět rozlohu tábora, na který útočí a přesto zaútočil. Stejně tak jako se pohřbil strategií - rozdělením sil, čímž odsoudil k likvidaci celý Rennův oddíl i svůj, pohrdal primitivními zbraněmi a nepočítal s jejich využitím a na to doplatil - na indiánské luky a šípy. A druhak, už za občanské války o něm bylo známo, že je namyšlený a arogantní ignorant, který trpěl pocitem nedotknutelnosti. Nebyl dobrý vojevůdce, ale byl více než ochotný zabíjet Indiány ve velkém, tak se dostal ke svému postu. Nezáleželo mu na lidech jen na moci (po tažení na Litle Bighorn chtěl kandidovat na prezidenta). Lze se také domnívat, že před bitvou a při ní už nebyl psychicky v pořádku. Ale je to jen můj názor postavený na popisu bitvy, o kterém lze polemizovat. Proti němu totiž mluví fakt, že těsně před bitvou došlo k přezbrojení z opakovacích karabin na jednorané, stejně jako to, že vojáci hned po začátku bitvy přišli o velkou většinu munice. Ale podle mě bylo největší chybou to, že vůbec zaútočili.
Každopádně, jsem ráda, že svými chybami a případnými shodami náhod, umožnil Indiánům vyhrát. :-)
Ano, máš pravdu, o indiánské války a i o samotné Indiány se zajímám, je to moje srdeční téma, a proto jsem se rozhodla jim věnovat v podstatně obsáhlejším útvaru než jsou jen miniatury. V románu Sokolí přání, které tu začnu zveřejňovat příští týden. :-)

bameka: Indiánské války tě očividně zajímají. A mne by zase zajímalo, co myslíš ty: byla to Custerova vina, resp. chyba, nebo ne? A dále: proč ano nebo proč ne?

básněnka: posvěť se jméno Tvé...

Mbonita: i ticho umí mluvit ..velmi výmluvně

Máta: Děkuji všem, že čtou, komentují i za tipy. Bylo mi ctí.

vavaoko: Slova nejsou- St

René Vulkán: ač tady čtu z 99,9% poezii, stélo toto za přečtení

severanka: ...došla slova...začít tedy znova!

Kapka: Pěkně napsáno... ST

Máta: vavaoko: Děkuji :-)

vavaoko: Zemřít v botách.
Líbí se mi. ST

Máta: carodejka: Ano, to asi nikdo z nás, z lidí, kteří známe soucit a lidské hodnoty, kteří si umíme vážit života.
Jsou zbytečné, jen někteří lidé to patrně jinak neumí. Bohužel, ti co mají největší vliv...
Děkuji