Dota Slunská

háček: Jedno zda v městě či mezi poli, nevyřčené vždy velmi bolí.

Dota Slunská: Špáďa: Ty jsi vtipálek, Špáďo. Tos mě rozesmál.

Dota Slunská: zenge: vavaoko: Špáďa: René Vulkán: j.m.: divoženka1:

Děkuji vám, přátelé veršíků. :)

zenge: jo Láska ta musí bolet ňák
jak zpívá Noro Červeňák:-)
ST je to moc pěkný.

René Vulkán: jako opřekot napsané, v zamilovanosti udýchaně

divoženka1: Cituplnná

Špáďa: Jsi vzácnější než jedna ze sta,
co z poezie míchá těsta
a vkládá do svých bytí
a čeká na dobytí...

j.m.: ...já vím.

vavaoko: ST

René Vulkán: jedna parta vizážistů
vrhla se na jednu bustu
že prý udělá
z Hitlera anděla

možná že ve tváři
make up zazáří
výraz snan trochu je jiný

nelze však
přikrášlit dějiny

PS - jen asociace, které nemají nic společného s tvou výbornou básní

Dota Slunská: Ctirad Justus: j.m.:

I vám díky za zastavení.

Ctirad Justus: mocná, mocná to čarodějka.... ovšem spravedlivá
CJ

j.m.: Jsme kopyty větrů času zbiti
tak hluboko slunce nedosvítí.

Dota Slunská: zenge: vavaoko: raďo: Děkuji za otisk oka, gentlemeni. :)

raďo: dala jistotu tvoje básnička ST

zenge: St v letu ze země Nestíhám

vavaoko: ST

panK.: Jantar petrolejek a prach vířený... Je moje dětství na půdách mezi věcmi mrtvých lidí. Obraz mi hned naskočil. Pěkná práce se slovy.

panK.: Znovu se mi potvrzuje, že jsem se v tvém nadání pro poezií nespletl. Jsi dál, než jsem čekal. Tvoje texty jsou mi novou inspirací. Děkuji.

M.A.Rek: Ano, ještě je čas. Proto s ním tak často mrháme.