Líbilo se

básněnka:
..jsi Romeo a já Julie
pijem absint lásky spolu
jed a nebo slaST
v tom pohárku
kdo ví básníku
tam kdesi u Verdunu
pomník a nebo past

bameka:
Při zmínce o toaletách jsem si hned vzpomněl na jednu hospůdku ve Valašském Meziříčí. Na pánském WC byly tři pisoáry. Nad prvním cedulka s nápisem 10-ti st., nad druhým 11-ti st. a nad třetím 12-ti st. A nad tím vším byla mnohem větší cedule s nápisem "DĚKUJEME, ŽE TŘÍDÍTE ODPAD!".

bameka:
Já se skromně přidám ke komentujícím. Ať už to byl kdokoliv, co se týče způsobu provedení, byl to asi jeden z nejkurióznějších účastníků v celé historii srazů. Zúčastnil se nezúčastnil, viditelný neviditelný... Je to trochu jako jiná variace pohádky "Královna Koloběžka první".
Myslím, že označení "Neviditelný" je docela výstižné. Co dodat? Snad jen, že možná k tomu všemu měl nějaký důvod. Za sebe jsem rád, že vám všem ten srazík u městečka Počátky vyšel a že jste se všichni ve zdraví vrátili domů, byť někteří až za příliš dramatických okolností. Toť vše. Jo, málem bych zapomněl na takovou drobnost - ten "Neviditelný" jsem byl já. A snad jsem maličko příspěl k tomu, že letošní Počátky byly zase v něčem trochu jiné. Přesně, jak již v jiném dílku zmínila autorka této úvahy.

Lota:
...
svět jsou i lidé, a ti jsou si podobni s nevěřícím Tomášem
:-)

katpok:
já mám ty svoje "Dobře utajené..."

jc senior:
zdravím, bratře, jsem setník z Říma
znám zbroj, krev, muže jako skály
moře, pouště i boj jak hřímá,
snad jsme v jednom šiku stáli

či na opačné stál jsi straně
když krajem nes se bitev řev
a spolu zkřížili jsme zbraně
jak s prachem smísila se krev

tak spolu šli jsme dějinami
v tváři vzdor se zbraní v ruce
a peklo chodívalo s námi
i smrt ve jménu revoluce

prý vrazi jsme, bůhví co ještě
jen vůli cizí jsme dbali cti,
ti mrtví z bitev, kulek deště
snad jedenkrát nám odpustí
**

básněnka:
ta loď ..je skoro jako Bludný Holanďan...St

Kars:
Z toho plyne:
nebojte se do Počátek
nebojte se do zatáček
bdí nad vámi můza
i když počasí jedna hrůza
jí pak žehnejme
ale plynu uberme.

Špáďa:
Tak…! A díl ho hledá
ruka tichá, plavá
Labe, jaký blil.
A vod té, co měla
v limu-limu čaj,
lilipután Hnát upil.
Ilja-čumil, u mil
valem ocet dovalil.
Býka jebal. Á, v Alpách.
I tak, u rádel ho hlídá kat.

Dej mu i do Hradce. Blbec dá rhodium, jed.

Květka Š.:
..to když někdy zdá se
že nemůžeš dál
tak si klidně řekni
"čert aby to vzal"
pak se někdo najde
kdo tě pohladí
a zase tě do života
dobře naladí...

labuť:
O tom je život.
Z bláta na slunce,
pak oklepat se lehounce
a vstříc budoucímu kráčet dál

labuť:
Kostely jsou krásné, ale mě v nich není dobře, padá na mě obrovská tíseň, proto tam moc nechodím... Jednou mi jeden člověk řekl, že mám asi v těle ďábla, když mi v kostelech není dobře, takže kdoví........

Beryl:
Dva, co se našli. Líbí se mi, ST

Květka Š.:
ST)|:-)

pan.jara:
nespoutanost:-) ST

Špáďa:
Jemnost slov a vřelých citů
jako ptáček na blankytu...
Až vystoupá ještě výš,
sotva už ho uvidíš...

Co že tu tím veršem chystám?
Zajisté víš, že když chlístá,
uchrání vás přístřeší...
Pád z hůr to však neřeší...

Když chceš létat, a být jistá:
Jen do výšek, z nichž lze přistát.

Kajuta:
Nezkrotnost - hřích, či ctnost? Těžko říct. :)

vavaoko:
Je to duševní stav. Každý jedinec věří. Většina však odmítá svou víru sdílet s jinými. Cpát ji do šuplíků a mávat smyšlenými odznaky jakési oficiální víry. Myslím si to. Ale mohu se mýlit. ST

Bambulka:
Krásná, něžná, jako ta vločka, o které píšeš ...
***
Razítkem označ i velké DNES
všem proviněním na protest
ptz co bylo, bylo
jen cestou dopředu
uslyšíš zase vykvést
rezedu
obyčejná,
však vytrvalá
včera, dnes, zítra
v květenství "odpouštím"
počítala ...

a nedala se ...
jako Ty, Pev.

Moc hezká báseňka ...
***

Bambulka:
***
chvěje se
zdá si silná, ale uvnitř je tak křehká ...

Moc krásná, Leni. Cítím v ruce jemnoST růžového porcelánu přikrytého vambereckou krajkou, můj první hmatatelný vjem z Tvé básně :-) Zvláštní, leč krásný pocit.
***