Líbilo se

básněnka:
komupak asi bez jiSToty lásky nebývá smutno...krásná báseň

Lota:
...
Jak možno si vážit člověka, který se pídí po tom co nemá a neváží si toho co má.
William Shakespeare

:-) asi už víš, proč je nás hodně co Tě máme rádi :-)

Kars:
Život bez jistoty lásky je opravdu smutný,
tak roztanči ho pro radost červenou sukní :-)

WAYWARD:
...já už píšu o smrti, tys nezačala život,
jen z čekárny pár radostí
a nesplněných náhod.
Šíp někde v toulci musí být, jen zasáhnout se zdráhá,
červený mužíček pomalu, již za tětivu tahá.

Hazentla:
Nejsem korintský vlis.
Jen
malé ex libris
----
celé je to skvělé, ale tyhle verše mě dostaly nejvíc :)

Bíša:
Skvěle napsané, ženské krásy estéte!*

Paulmatthiole:
Hold přírodním krásám :-) ST

Paulmatthiole:
Mně se čas od času větříček dostane i do peněženky, jenž je po takové akci plochá jako lusk rozšlápnutý koněm... :-)) ST

donne:
Dobře napsaná vzpomínka,dám ST,nemohu si však /s nadsázkou/ odpustit citát J.Tuwima-"I ty nejkrásnější nohy někde končí".Ono se to přímo nabízelo,sory.

mutil:
básněnka:
Ten pohled nestál nic, to bylo zadarmo. :))
Díky.

nejsembásník:
moc toho k smíchu není ...
když na Blažkovou přijde chtění
než schody přeskáče,
únavou plány změní ...

Levandule:
Nádherná, dokonalá, boží báseň! ;-)

Špáďa:
Všechny 4 palce dávám nahoru...!

Bíša:
Jsem hrdý na mé rodné město!*

Siorak:
Sedla na tebe moudrost Tony, s tím nic nenaděláš.

Levandule:
Stébla zahrad řvou z plných plic,
pojď mezi nás, Slávko, pojď k nám víc... :-)

René Vulkán:
...bojím se bojím
můj mlčenlivý Pane
že budu sám
v Getsemane...

Mario de Janeiro:
B-side: protože jde v podstatě o cvrnkání kuliček o důlek poblíž půlek...

B-side:
nevím proč mi to připomnělo cvrnkání kuliček do důlku ?...:D T.

Siorak:
Záleží hodně na tom, jak takto starý člověk svou situaci dokáže vnímat, obvykle bývá dotčeno i vnímání reality.
Mám strýce a ten se svou druhou manželko je ročník 1922, tkaže je mu leots 90. Denně chodí se psem aspoň kilometr do prudkého kopce, prý jej jinak děsně bolí nohy, hlavně v noci. Říká se tomu "syndrom neklidných nohou".
Jinak je ovšem velmi při smyslech, trochu zapomíná, což ho trápí.
Stáří je prostě jen etapa života, která nás všechny čeká, no někteří se toho nedožijí...