Líbilo se

Mbonita:
moc Ti ublížil...ale nedej si sebrat víru v pravou lásku..

strawberry:
Úžasná, obstoupila mě radost. Jaro nasáváme, když je cítit a každý to máme jinak. Ke mně přišlo už před 14 dny, to mrzlo až praštělo. Ale moje myšlenky...
Ať kolem Tebe stále někdo krouží a ťuká...
Zase přijdu a ponořím se do Tvých řádků, smyslná Mbonito. ...čtyři...pět...šest...

hašlerka:
Jsi na třpytku slova rosa
roztančeně bosá
poklekneš k prvnímu přijímaní
vrůstání se protáhne uchem jehly
a zanechá hlubokou stopu
ve tvém nádherném srdci

Skvostné, Jituško....ST!

zagrabiiina:
a proč němé prince s vílou lákaj toulky,
proč se raděj nezajímá o obyčejné holky? :D

jc senior:
Nebyla tu dosud připomenuta subjektivní potřeba autora ke psaní. Tedy proč vůbec píše. Ne každý vědomě vytváří literární tvorbu. Naopak, hledá zde možnost sdělení svých radostných či spíše neradostných situací a příběhů těm, kteří jsou ochotni vzít účast na jeho problému. Jde o formu sdělení, sdělení které jinak nemá autor komu říct, nebo jen rozšiřuje okruh naslouchajících. Mnohokrát jsem zde četl "básně" o narození dítěte, o svatbě, rozchodu i úmrtí blízké osoby. Samozřejmě i tato díla mohou a měla by mít svoji literární hodnotu. Pokud nemají a autorovi o ni ani nejde, pak je kritika mimo. Autor spíše očekává účastenství čtenáře než polemiku o klišé či gramatickém verši.
**
Dalším "zdrojem" tvorby je dialog mezi konkretními osobami. Zpravidla až důvěrný. Zde snad i autoři přehlížejí ostatní čtenáře a důležitá je pro ně výlučně, nebo především, reakce konkretní osoby.

Lze namítnout, že uvedené "kategorie" mají spíše místo na osobním blogu, ale jsou i na literárních webech, ten náš nevyjímaje.
Proto, za sebe, snažím se odlišit díla, o nichž jsem se zmínil, od tvorby sice jen zájmové, ale předkládané širší veřejnosti nejen pro "přečtení", ale i pro zamyšlení a vyjádření názoru.

Siorak:
Hergot ... jako chlap se tu cítím jako somálský pirát. Jsme to my chlapi ale kreatury, jak to s námi můžete vydržet? ;-)

umělec2:
Tak se tak dívám kdo nám to tu loupe perníček a ona to máma. A všichni ji tu vítají. A od teď nikdy nebude stejně jako včera protože včera není dnes. Tě tedy taky vítám. Je tu hezky viď?

Mbonita:
Matiku miluju:-)
a myslím ,že i někteří umělci si tuhle královnu věd dokážou užít:-)

Vítej:-)

Paulmatthiole:
Inu, nesmíš na členy čtenářské obce tak chvátat, chtělo by to jakousi ucelenou odpověď... která stejně nebude ucelená, neboť se přehrabuji v několika věcech najednou :-)

Předně, věc leží v oblasti objektivní - podle mého mínění zahrnuje pravopis, verbální zásobu, slovosled, podle zaměření díla i povšechný přehled. Objektivní složky bývají v hodnocení nezřídka potlačovány v porovnávání s "formou" (jinak řečeno, pravopis na sebe autoři zpravidla vytáhnou jako zbraň totálního zničení v okamžiku, řekněme, sporu).

Subjektivní záležitosti, jakou je například působení díla na autora, mohou být předmětem debat v tom smyslu, že pokud čtenář přijde naladěn v určitém tónu (udám příklad - jaro, kdy všechno kvete a žije) a autor postuje dílo v diametrálně odlišném stylu (např. na téma nemoc a smrt), nejsem si jist, do jaké míry lze očekávat konstruktivní a přínosnou kritiku - pochopitelně tím nemám v úmyslu se někoho dotknout; zdá se mi, že v takových případech čtenář prostě dílo přejde bez jakéhokoliv komentáře, i kdyby dílo bylo brilantní (tvrdší nátury označí dílo za morbidní).

Další problém je (nebo může být) pro některé uživatele vyjádřit se podrobněji k tomu, jak na něj dílo zapůsobilo (hovořím v čistě obecné rovině). V takovém případě jde zpravidla o zabrnkání na strunu životních zkušeností nebo postojů, kdy se čtenář sám dostává na tenký led hned ve dvou směrech - jednak potenciálně nechce ani náznakem zmínit něco, co považuje za vlastní niterní záležitost, jednak se může obávat toho, že jeho kritický komentář bude nesprávně pochopen (což může eskalovat ve spor).

Poměrně citlivá věc je individuální emocionální stabilita hodnocených autorů, dále potom věk. Co snese jeden, nemusí snést druhý - u komunikace, kde chybí výrazy tváře a gesta, je možnost překročení pomyslné čáry rozhodně reálná. Autor potom reaguje buď agresivně, nebo se stáhne do sebe - případně nechá svůj účet smazat, aniž by s kýmkoliv o tomto debatoval, protože by mohl být považován za "citlivku".


Z dob svého "administrátorování" jsem viděl řadu kritik, které do tohoto významu měly velmi daleko - jako kritiku rozhodně neberu věty "píšeš sračky", "dej hlavu mezi dveře a několikrát si ji tam přivři", a podobně. Téměř stejný účinek ale mají určité věty v případě, kdy čtenář zkritizuje dílko například o rozchodu způsobem nevulgárním, nicméně - vzhledem k aktuálnímu rozpoložení autora - nevhodným. Z toho titulu dávám při komentování děl přednost shovívavosti... čímž nechci říci, že na základě toho sám očekávám shovívavé komentáře ke svým dílům.

Uff...:-))

Mario de Janeiro:
Dobrá rada nad soulož...

j.m.:
Pro lásku zrozený,protkaný tvými kořeny.vim,že jaro začíná každý den,někde na Zemi.

donne:
Kdyby odešel po dlouhé době zblížení,bolelo by to ještě víc.

isisleo:
..a sakra.. .-)))

Kajuta:
To je takzvaný nůž s úsměvem na rtech.. "Můj" terminus technikus. Též zažitý.. Od té doby jsem začal psát, nicméně motivy se časem změnily.

E.T.Jane:
Nemohu být kritik, protože ničemu z toho co se tu v modru objeví vlastně nerozumím. Jen se o to někdy snažím.. Tápu často v téhle době, v sobě... Tak si tak hodnotím některá dílečka ne podle mozku, ale podle srdíčka :)

labuť:
Tvé vrůstání je kouzelné a ďáblík mi vykouzlil úsměv na rty, působil rozverně... Celé jsi to zabalila do příjemně tekoucího příběhu a zanechala dobrý pocit.

Liška76:
to láska ti jaro nosí
vrůSTej až se tělo rosí
nikdo slať tvou nepokosí:)))

katpok:
Stála u okna
poslouchala rány kladivem
a každá rána
byla jako bodnutí nože
do jejího srdce
***
odešel
neohlížel se
nestaral se
***
odešel
a nevěděl
že ona není jen loutka
že i přes pukající srdce
je zvláštně silná
tak
jak to umí správné ženské
---
je křehká na dotek
jako tisíce let stará váza
ale uvnitř je silná
---
musí být
jak jinak by zvládala všechny dny
???
stojí za zabouchnutým oknem
sbírá síly k novému
nádechu
úsměvu
žití
...

a víte vy co?
já myslím, že je brzy najde
já jí totiž věřím,
stejně jako pohádkám s dobrými konci

enigman:
proto nakupuju s ochrankou...

labuť:
Prvotřídní výběr, pane,
zboží s platnou zárukou
Budeme Tě nosit na rukou

:-))