Líbilo se

labuť:
Nevím, ale cosi mi říká, že jsem ji už četla, ale nic neztratila na své síle... jsem zdravotník a rozhodně ne zdeformovanej povoláním, vždycky mne takové osudy bolí a zanechají šrám kdesi uvnitř...
A děkuji těm, kteří vymysleli záložky, mám ji v nich.

Psavec:
Tak pozor, nemotej se kolem benzínové pumpy.

Bíša:
gabkin:
Milane
popsals mně
důkladně
mám ještě
znalosti
z metalurgie
kamaráde
stačí!
Psáti o děvčatech?
To je na zabití!
Musel bych napsati
bestsellery
na pokračování
o Casanovovi
z Pošumaví
ale čas mi chybí...

libanka:
říci básní co cítíš,to není špatná věc a ani epitaf zlatý,nemusíš mít nakonec

gabkin:
jsi postarší turista z Brna, ale kvalitního zrna,
slitiny dobré odolnosti, legované moudrostí života.
a pak..... možná o něco dříve narozený kamarád. STAČÍ? Nebo i o děvčatech mám sem psát?

gabkin:
ono je strašně těžké (né li nemožné) porozumět ženě, ale strašně krásné je číst žensky zralou poezii. vychutnávat tu souhru děje s dokonale voleným slovem... které se nemusí hledat - protože ti podává život sám.

hloubavá:
Věčnou otázku marně řešíme
odkud jsme a kam kráčíme...

Dota Slunská:
Tvým básním je snadný věřit. Asi proto, že jsou tak nějak nenásilně a nevtíravě předložený a upřímně se podobaj pocitům, který moc dobře znám.

Javavia:
V tom velkém světě jsem jen pouhé nic
jen malé zrnko písku
však v srdcích lásku bez hranic
poznávám, a dám na společnou misku

E.T.Jane:
Méně je v tvém případě nějak vždy více.. :)

Psavec:
Ničíme si přírodu, příroda jednou zničí nás. A právem.

Bambulka:
... jééé ...
mrazy třeskuté
bytí dotknuté
JAR E/h/M
myšlenek harém
jedna za druhou
hráz citů rozbo/u/řená
valí se do zelena
i zeleně
bude JARO
páč i ten skřivan dnes
už vrzal
příjemně ;-)
****

Jééé, sestřičko ... zase veršuj - ve svíčkách, s kabely /nebo i přisvíčkách, s kabelami i kabelkami :-D/ ... a ne maličko ... piš, ráda Tě čtu ;-). Pozdrávek klidový. Janče z doby jarně ledový ;-)

Mbonita:
jen měj zapálená lýtka
ať chytne i kytka na plášti domovnice
a co více
i svíce ať zahoří
a pohoří rozkvetou darem..čím
nooooooooooooooo
jarem:-)

Mbonita:
vypiš svou duši mi do náruče
když srdce Ti tluče staccato
symfonie o chybění, probuzení
i o škrábancích z vášně
omyju Tě celou v kašně spiklenectví
na světě nejsou jen zlí
ale i ranění...
ptáci co pochroumaná mají křídla
z pádu i letu
na parapetu okenním pak sedají
a zpívají až rozkvétá i slunce
do barev rána i červánků noci
zoufale něžní...jak balada
o lásce co někde žije
čeká ..ta nekonečná řeka...

zvířenka:
Mirka Hedbávná: Ta domovnice má květnatou mluvu,totiž,mluví tak lidově jadrrrně,víš? :-)) Ona dokonce používá skrzevá....zkusím to nastražit na dalšího učitele:-))

Mirka Hedbávná:
Pokud Tě vyhodili k nám, do pozemskýho vespolek, byli bláhoví, pokud to řeknu mírně, byli blázni, jestli Tě vyhodili středně mírně, pak byli blbouni nejapní či voli, nuž to říkám napřímo. A tak Bíšo, BUĎ!

Kars:
však víš, pro mne dost tvrdý chléb
ještě že osladí ho med :-)

Kars:
Nepočítáš ovečky, píšeš myšlenky
do usínání chybí jen chvilenky
hezké spaní, pšššš
do doby ranní

donne:
Dobře,že touze dáváš
volný běh
a že snít nepřestáváš.
Byla by škoda touhu přibíjet.

šuměnka:
i já jsem u vytržení

až budem příště číst
mám jedno modlení
tuhle chci, buď si jist :))