Líbilo se

Milena S.:
Říká se, že jedině v blázinci člověk dokáže být svůj a nemusí si na nic hrát. Jakmile vyjde ven, opět do světa, zase se ujme svých rolí. Nepamatuji se přesně, kde jsem četla.

ttragelaf:
na hlavě stoj
na nohou

jóga


pro pana babitele

v blázinci
blázinec
na druhou

noga je noga

tele je tele

MLADÝ BÁSNÍK:
Nedovolí se ani nadechnout - připomněla mi mé letní snídaně o vajíčku, čerstvě vymačkané šťávě z meruněk a pak to koupání se večer v měsíčním světle. Evokuje, a to je dobře. A střepy navíc přinášejí štěstí a je možno se přes ně dívat. Díky za sdílení :)

Květka Š.:
Rusalka roušku ušila
aby se princi líbila
na roušku perly přišije
s jiným se teď už miluje...

René Vulkán:
Tara: Ta střecha nicoty je myšlená tak, že po tom telefonickém hovoru (odehrál se na střeše) si připadal jako nic
tak skočil, aby měl jistotu, že to skončí

jistota se nenaplnila, pár fraktur, naštěstí

ale chápu tvé fandovství volnému verši, bez nicoty na konci by tam bylo o rým míň

a proto ...
člověk by měl dělat druhým radost, takže to dělám

Ringo:
Tak jsem po dočtení počítal do šedesáti, než jsem se uklidnil natolik, že ti mohu slíbit, že za Do deseti ti pětadvacet na holou nedám.

A teď ti ten nápad s počítáním dokonce už i pochválím.

René Vulkán:
Gándhí:

ten "Boš" je dobrej nápad

potkal jsem kámoše
byl od BOSCHe
a byl to němčour

Tara:
Gándhí: ano, bylo to na mne dost velké rýmovací sousto - chtěla jsem hlavně COSI pro mne důležitého říct:-), díky.

MLADÝ BÁSNÍK:
Pokud mohu být troufalý, srdce básně je pro mě právě to počítání. Strofy nad ním i pod ním jsou jeho předmluvou a doslovem. Osobně bych si vystačil se samotným počítáním, už tak je uzavřeným kruhem. Ale rozumím tvé potřebě nastínit pozadí a udělat z textu příběh (nic proti tomu). Připomněl jsi mi Nezvalův poetismus/surrealismus - můj základní stavení kámen. Bylo zvláštně příjemné se na chvíli vrátit ke kořenům. Díky moc.

René Vulkán:
saranče
vletělo mi do ranče
pozvalo si kámoše¨
dopadl jsem uboše*

* to my básníci si můžeme dovolit, upravovat slova, vyméšlet novotvary

MLADÝ BÁSNÍK:
Do bajky jako útvaru to má svými náležitostmi daleko, ale trochu jsem polemizoval s myšlenkou, že by to bajka být i mohla (s jinými pravidly a vyústěním). Báseň je něžná, melodicky úplná. Personifikace je trefná, člověk hledá tu pravou lásku a narazí na upíra - vždyť jsme přece jen chtěli společně pít vodu života! Jen ta druhá strana mince, kdy toužíme být polapeni do sítí a nechat se zdevastovat (protože si to přece zasloužíme), nás hodí jako návnadu. Na první pohled je to naivní text, ale s prožitkem člověk ví, jaká bolest se za ním skrývá. I když tento typ poezie není zrovna můj šálek kávy, čtení jsem si užil. Díky, nutil mě přemýšlet nad tím, jak to uvnitř mne vypadá a co vlastně chci.

M.A.Rek:
Sedí balvan, nepovstane,
když balvana přivalí se,
balvan ví totiž co se stane,
bude-li pevný, přitulí se.

Kdo ví, jak to s nimi je? Máme příliš málo času je zaslechnout.

Ringo:
Ty dva si tam velmi hoví,
ac maj výhled nulový
a furt vidí kulový.
Nekdy si i zaskotací,
pak se ale paní mrací
na kameny ledvinový.

M.A.Rek:
Nemá princ potomky podle dějepisu
prý zapomněl si roušku na penisu

Ringo:
I jiná ochrana byla bita
při spojení tělíčky,
kněžna nemá měsíčky,
zatrolená gravidita!

Tara:
Pořád ti to, Milane, pěkně rýmuje... a dělat psinu není žádná psina:-)

LadyUnknown:
Gándhí: no, že jo? má to smysl... i já to říkám... ale lidi si nedaj říct... a než aby se přidali tak spíš jen brblaj :D

Mirka Hedbávná:
tvar 575:) a Svátek práce
to je radost na básnivém place:)

M.A.Rek:
Tara: A nejhorší jsou mucho můrky... ;o)

Milena S.:
Takový je život. Přeji více smíchu. Pomáhá a léčí z nočních můr. :-)