Líbilo se

Lilith:
Mít opravdu spřízněného človíčka je dar, je to poklad...
ST

byron:
Ano, někteří lidé jsou pro nás DAR....
ST

M.A.Rek:
Gándhí: Děkuju za pozastavení a "neodjetí od nehody". Na téma humoru, černého i barevného, a pokřižování či křižování jsou stohy knih. Z křižování bych si asi vybral tu na plachetnici proti větru. Pokřižování jako ochranný rituál ale nikomu neberu. Takový či podobný rituál máme snad všichni, a těm zdravým a živým z nás to i docela funguje. Jak málo z nás si ale takovou symboliku plně uvědomuje...

ttragelaf:
(náladu nemáme
...dejte si štrůdl)

ST

M.A.Rek:
Kajuta: Lilith: Velikonoční děkuju. Máte oba úžasně podobnou reakci... Čím to je?

Kajuta:
Tara:

Jeden moc milý človíček by řekl, že to s Jírou není vůbec jednoduché. :)
Díky za návštěvu a hezký večer nedělení. :)

M.A.Rek:
ttragelaf: Kapka: vavaoko: Děkuju, je to jen malé podobenství v odrazu stovek a stovek podobných nehod kdykoli a kdekoli. Podotýkám, že podobenství nebylo bráno cynicky a urážlivě vůči komukoli. Ach, ano, Děvět křížů, tam se dá alespon natankovat a najíst, a s trochou štěstí ani neuslyšet ruštinu. Však někde podél déjedničky - byl jsem tam, ač už nevím kde - je těch křížů daleko víc, jsou věnovány mrtvým dálnice, a je jich tam daleko víc než devět...

ttragelaf:
... teď si představ
jet z toho Třebíče
do Brna
kolem DEVÍTI KŘIŽŮ



ST

Ringo:
Já už jsem myslel, že budeš básnicky popisovat, jak chodil Barbarossa na šoulačku... ;-)

Ringo:
„Kdesi za šílenými horami
…
Vtom šílené hory se vzedmuly
…
V horách poslední kamínek zachrastil“

No, konečně také nějaké dílko o Brdech… ;-)

Ringo:
Stínítka na lampy z některých bot si raději nechci představovat, obzvlášť po zahřátí žárovky... ;-)

Tara:
CharakteriSTika tvé povahy musí být zvláštní mix...všechny čtyři ingredience v jednom??
Skvělý komentář Reného, s takovým se zde málokdy setkám.

Kajuta:
René Vulkán:

Děkuju za komentář jak Brno. :-) Jsem jen trochu zvědavý a trochu čtu. Knížku si dám vždycky pod sklíčko barevného kaleidoskopu a čtu přes něj. :-)
Vždycky jsem chtěl malovat comixy, ale nebylo mi to dáno. Tak můžu aspoň malovat slovy a vytvářet příběhy. :-) Někde na cestě za příběhy jsem se potkal i básničkami, živou vodou pro duši a na hřišti jménem svět i s Lilith, magnetem na děti, psí duše a pravděpodobnosti souher náhod jedna ku milionu. :-)

Někdy se dobíjím samotou, jak rybáři. Moji rodiče jsou Den a Noc. :-) Rodič Den je sangvinik a cholerik. Noc je melancholik a flegmatik. Jako průnik jejich množin jsem vznik já. ;-)

Kajuta:
Ringo:

..A vysaji, bych zášť svou utopil, i nepenthes i bolehlavu doušek zde ze hrůtků tvých ňader bez všech roušek, jichž žalář však, žel, bez srdce vždy byl..

To je od Čárlese Bodléra. A to jsem si myslel, že jsem vymyslel novotvar. :-) Díky za nakuk. :-p

Lilith:
Ringo: Jo, vypadá to, jako bych byla velká nepořádnice, nejsem, doma mám čisto, jen mě to nebaví ;-)
Ale mech si pěstuju na balkÓně přes zimu v květináči, na jaře mi z něj vystrčí hlavičky drobounké kytičky ;-)
Díky ti za nakuk :-)

Ringo:
Ejhle hrůtek - toť možná slůvko, které čtu poprvé ve svém životě.

Ringo:
„Doma spousta květin roste si pro radost
jen z mé lásky k nim a z občasné vody
květena bytem prorůstá jak kouzelný les
a skvěle se všem daří“

Doufám, že se mají podobně dobře I plíseň, lišejník a mech. ;-)

Lil, ani já ti nepřeji nepovedené právě probíhající svátky.

Lilith:
Kajuta: Aha, už vím, proč zrovna ty na klavíru rostou jak divý :-) Hihi :-)

René Vulkán:
Často mě nenapadá, co psát k tvým jednotlivým básním, abych se neopakoval. Proto si říkám, proč nenapsat něco k celku, tedy jakýsi kompilát ke tvým mnohým básním.

To první, co mi přijde na mysl, je různorodá pestrost, svědčící o bohaté fantazii, sečtělosti a veliké šíři zájmů.
Potvrzuje se mi to nejen při četbě tvé tvorby, ale i z osobních setkání v Počátkách.

Dalším postřehem je to, že i v básních vypravěčských, tedy dějových, zbývá vždy dost místa na poetiku. Jinak řečeno, próza v tvých básních neubíjí poezii. Podle mě jde o zřídkavý um, sdělit dějový prožitek nepopisným způsobem.
Ale to (pro mě) podstatné je tohle, tedy jakási „vulkanická“ definice Kajutovy tvorby:

Jde o specifický pohled z barevných okýnek kajuty na nedozírný vlnící se oceán. Ale taky naopak, o nakouknutí okýnkem do mystického vnitřního prostoru už zmiňované kajuty.

Lilith:
Kajuta: Díkuji ti milý popletený poeto za moc fajn komentík, dyť víš, jak ráda vedu domácnost che che... brr ;-)) Ze všech prací mám nejraděj zalévání kyti, páč jsou živý a líbí se jim to ;-)