Líbilo se

s.e.n:
Pro Jc seniora-
Pohlédla jsem na svou dlaň
vskutku, je tam čtvero čar
co však značí nikdo neví
možná nemoc, nebo zdraví,
nebo nic?
A ty sloky do čtveřice
že tam byly čtyři svíce
a každá má svoje jméno
a to není vymyšleno
to mi věř!
Každý rok má čtyři doby
a tu čtvrtou advent zdobí
tak to také v básni vyšlo
tentokrát vše k čtveru
přišlo
nakonec jsou i světové strany čtyři
tak ať čtyřky při čtverylce víří čtyři,
nebo je to málo?

matousekKkrejca:
mně se to líbí i s těma srdíčkama ST

nejsembásník:
podzimní listí padá na dno duše,
přesto v ní zimu necítím ...
ukládám obraz bez retuše,
o jarním vzkříšení si sním ...

Kapka:
Z jara kvete, v létě v jasu
zaševelí v podzimu
duše vnímá každou krásu
těší se i na zimu.

Špáďa:
Ševelí, culí se.
Sen?
Esenci hic nese!
Nese sílu cíle veš.

Matka, jak tam
mák tají jatkám
a spíš jen okonejší psa,
u chutí tuchu
vadne. Jen dav
to ví. Život
je takovej, je vokatej.
Už je rájem Evy, viď? Divy veme, já rejžu.

Zima je not sen,
nestonej a miZ.
Z "i" maje not sen,
nes to nej, a miz!
___

P. S.:
Duše má i mízu.

zelená víla:
o dušičkách jsem byla na hřbitově, pozdě , za tmy, nějak tam tátu necítím, ale občas zajdu... už když jsem přicházela mě dojalo to světlo, právě z tohohle místa, cítila jsem obrovskou lásku a úctu.. a jak to slavení a uctívání v určitý dny nemusím... poklekla jsem té kráse...

jc senior:
důstojná dáma v pestrých barev hávu
pod mlhu skryje pozdních rán usínání
hladinou jezer pak s vírem listí tančí
za příslib chladu, co sune do rukávu,
vyhublý kalendář přiláká ke snídani
a slunce nesmělé, podobné pomeranči
*

Kapka:
Co by bylo? Je to skvělé.
Všem nám dobře udělá
že jde smutek do zádele
když je duše veselá.
ST

Lota:
.
mně Ty
Vulkáne
čaSTo
chytneš slovem za duši
.

Kajuta:
Kouzelny kokonek ;-) ST a Z ;-)

Levandule:
Je spousta horších stavů věcí...
když ten, kdo dává, po lásce brečí...
Ten, kdo lásku nepřijímá, ač milován,
tomu až tolik nevadí, být a zůstat sám...

Špáďa:
Hororovou modernou
prokamenně údernou
dozvídám se, s čím se potkám,
když se bílým sněhem protkám —
s tím, co vane z výšek mešit —
fakt se není na co těšit.

Špáďa:
Já vnadami radš se dávím,
až se z toho rozdovládím.
Proporcemi vnitřních líců
zaháním pak štěkot sýců.

Špáďa:
Aby srdce porozkřehla,
není nutno v kamnech topit,
pokud duše k duši lehla,
hned je člověk štěstím opit.

Lilith:
la loba: Múzy asi byly na klavírním koncertě a pak zvesela rozdávaly... :-))
Děkuji :-)

la loba:
Ty o klavíru Kajuta o piánu já snad začnu hrát

Lilith:
Kajuta: Prostě nadživotní zážitek s emocemi, které si bereme do hrobu ;-))
Díky moc :-)

vavaoko:
Skvěle jsem se bavil. Díky. A ST

básněnka:
Špáďa:
svícen a nasvícen
no muži na tom muží!
a žena tápe...zda svíčka nebude jen pro malíčka...:-)
pak zavřeš svoje víčka a hle už tě mačká
slovohrátkou...mačka:-)

Špáďa:
básněnka:
Šlehačku na svícen,
bude-li nasvícen?
A svícny na svý ceny,
budou-li na svíceny,
nikdy se nedostanou,
pakliže nepovstanou...! :-)