XPH

Nikdy jsem snad neměla podrobnější plán letu. Lítala jsem Faskou v prostoru k modulům, v pohybu a nikdy mne nikdo takhle detailně nenavigoval. Já chápu, že to, co jsem tady předvedla v pilotáži zrovna nebylo na nějakou cenu roku, ale zase úplně nemožná taky nejsem. Postavila jsem ji snad přesně podle pokynu. Za chviličku sednul kousek vedle a hned se hnal dovnitř. Všechno kontroloval jako kdybych tomu mohla nějak ublížit. Ne, žádný problémy jsem neměla a neletím rychleji než světlo, protože nikam nespěchám. Navíc, světlo se tady šíří jinou rychlostí než u nás a hlavně je v jiným spektru, takže lítat bych tak ani neuměla. Kontrola systému. Nastavení dobíjení, přepočet času, pípnu komunikátorem. Dobrou. 12,13,tma. Jo, teplo jsem si dala.
Cesta zpátky byl dobrá. Dlouho jsem neletěla takhle, nad nějakou planetou. Je to jiný než v prostoru. Neříkám, že lepší, jiný, to jo. Jen přemýšlím, jak dlouho a kam to budeme vykládat. Žádnýho robota jsme si myslím nebrali. Představa, že to všechno stěhujeme je šílená. Možná to ale má rozpočítaný na roky, pak jo, pak to půjde.
Já to věděla, cestování, automatika. Zrovna tyhle bakterie to nevydržely, zřejmě nějakej výpadek. Jsem naštvaná, snad alespoň ty rostliny. Jo, vypadaj dobře. Měsíce se s něčím snažíte, a pak, pro nějaký blbosti, který se musely převézt... No, co, udělám to znovu.
Jdu si vyslechnout plán vykládky. Nemá cenu být naštvaná, jemu jsou nějaký mý pokusy ukradený. Pokud bych teda neexperimentovala s tavnejma a výkonějšíma pohonnejma článkama nebo rotací v motorech nebo já nevím s čím podobným.
Všechno jsem to viděla nějak blbě. Vážně mi spojil modul s lodí, abych nemusela venkem a měla dobrý propojení s energií a laboratoří, kterou mám teď uvnitř nového traktu, ale hlavně, hlavně mám skleník. Nádhernej. Ani ty panely nebyly vlastně vůbec těžký, když jsme je sem tahali. Udělali jsme to přesně jak, jsem to nakreslila. Vlastně celá jedna Faska byla plná stavebních dílů. Vypadá, že mně ani nevnímá, když něco řeknu, ale nejspíš trochu jo.
Období deště a větru, jak to nazval, je otrava. Netrvá sice věčně, ale fičí opravdu hodně. Déšť trochu ničí všechno, protože to není tak úplně voda co padá na zem, ale pokud nechodíte ven, vlastně se nic neděje.
Kromě toho, že považuje celoty za delikatesu a ještě se mnou chce o ně dělit, je vážně docela fajn.
Občas někam letí, prej na průzkumy, ale spíš si myslím, že je rád sám a baví ho cestovat. Za jak dlouho může jeden tuhle planetu prozkoumat? Hodně věcí je tady tak jiných. Jednou řekl, že tu žije druhej život a že je skvělej. Samá zábava. Je to dobrý, mám klid na práci a taky jsem ráda sama. Dobu pořád počítáme na dvakrát. Jednou v 24 a podruhý ve zdejší, je to přesnější a přehlednější.
Všechno má svůj smysl, moje bádání, jeho průzkumy, ale na rozdíl od něj já mám všechno podchycený. Pro jednou… kdyby…třeba se to ještě hodí.
Jo, všechny zápisy se mi hoděj. Alespoň mohu najít chybu. Sice ji už vidím, ale zrovna tohle je mi k ničemu. Protože tuhle část neumím dát do pořádku. Nevím, jak jsem koukala, myslela, konala. Blbě, tohle má jasnej konec. Můj. Mám tu sice nějaký léčiva, ale na tuhle reakci nejsou. Mám tak 2x53. Ani vlastně nevím, co je lepší, aby se vrátil a nebyla jsem nakonec sama, nebo aby naopak přiletěl až pak. Zažila jsem během cesty sem oboje. Zažila? No, tak tohle už nezažiju. Byla jsem u Ann, držela ji za ruku a pak dala do tuby. Nebyla jsem u Hanse, když jsem se vrátila z běžnýho letu v modulu nebyl tam. Takový věci. Co jsem mohla ještě udělat. Zrovna tenhle výzkum byl velice zajímavej pro místní podmínky, kdyby jednou… sem naši přece jen…Taková blbá nepozornost. Chyba, moje. Projdu si skleník, laboratoř. Ale nakonec? Nebudu tady, ještě bych to tady mohla nějak kontaminovat. Nejspíš jsem udělala chybu i ve výpočtu rychlosti reakce. Dovlekla jsem se ze skleníku, ale nahoru už to nejspíš nedokážu. Blbý, zůstat tady dole. Asi je mi to už jedno. Není, ale fakt to nejde. Promiň.