blahopřání ke svatbě

... někdy vědomě, někdy nevědomě si tu otázku klademe všichni – jak vlastně být člověkem?

2x SMS – Monice .... na dnešní probuzení ... a večer

I na mě už kdysi dolehla podzimní nálada...

... paní nejsem drbna, ale ...

Včera jsem byla smutná a z liter dostala šek na náruč lásky pro sebe, pro vás, pro dnešek

Další z doby před rozvodem (asi je to má nekonečná studnice, ze které v tom dobrém čerpám dodnes, bylo to správné rozhodnutí, jen to moc bolelo)

..inspiroval mne ten včerejší postřeh z tohoto prostředí..:o))

..někdy je to nejspíš potřeba..:o))

......................

když se rodí láska, vlastně ne láska, ale Láska...

O touze létat, o pýše a pádech...

...vnitřní smutek zabíjí dny člověčí...

Je to spíš vyznání, než báseň...neunáším, když je můj přítel smutný. Jenže... dnes jsem smutná já, tak tuto báseň ordinuji sama sobě... (i když není šitá na mou duši...)

..jak ve vteřině bývá vše jinak..a nejde zhola nic proti tomu dělat v té dané chvíli..:o))

..opět momentka vzniklá mezi bděním a spánkem..v tom úchvatném mezičase bez hranic..

pokračování z mých „dětských“ básniček

... každý z nás jí má ...

šuplíkovka z manželství ... rodím se z manželství zpět ke svobodě...

Až potkáš růži, chovej se k ní s úctou, něžně a pokorně... třeba v ní najdeš lásku...a třeba v ní najdeš mě...přivoň si...