..a její nenucenost..

..jsem nějaká znavená..a cítím..jak sny přicházejí a já je posílám dál..:o))

věčné téma ...

... no, ještě žiju ...

šuplíkovka

ráda se líbám... :-* :-* :-*

Pro všechny muzikantské „Lidušky“ – to jsou ty fanynky, které lezou muzikantům do soukromí, do šaten i do postele...

láska, lidé, příroda, život, sex – to přece všechno patří k sobě...

Tuhle věnuji mužům...

Když mám v jedné ruce bolest, do druhé beru odvahu...

...

...

další pro děti...

...realita všedního rána...

...otevřená zpověď ještě z doby manželství, odhalující však víc... možná celý život. Kdo mě zná ví, že jsou tam na mě až moc otevřené prvky...Báseň je víc o otevřenosti než o kvalitě, odborníci promiňte...

volání po lidskosti, po obyčejné mezilidské lásce... (zvláštní... ale zde na liter je krajina, kde jsem ji našla)

Ve zkratce o „procitnutí“

ve zkratce o „usínání“

Vyhlašuji diskusi: lze do vztahu vejít se srdcem jen pro novou lásku nebo to nikdy nejde bez stop té minulé? A jak jste to zvládli?

básnička ze šuplíku... nejsou v ní mí literární přátelé, těmi jste všichni vy, kdo mě tolerujete a komentáři povzbuzujete... (ale vlastně...třeba se tam najdete i vy... tedy, já vás tam vidím...)