Matysekk

Holomek hloupý, nedokázal uvěřit, že je člověk. Myslel že je ztroskotanec, že už nemá šanci být lepším. Ráno postel těžce opouštěl. Ještě hůř opouštěl svůj pokoj, ale jakmile opustil dům, cítil se volně. Oh ano sladký, slaďoučký domov. Ne, Evžen svůj domov nesnáší. Chodí každé ráno na svou vysněnou školu, ale nemůže si pomoct a spí. Holomek hloupý spící na lavici. Snažící se přežít. Nezvládá tento stále opakující se cyklus.