Levandule

...vnitřní smutek zabíjí dny člověčí...

Je to spíš vyznání, než báseň...neunáším, když je můj přítel smutný. Jenže... dnes jsem smutná já, tak tuto báseň ordinuji sama sobě... (i když není šitá na mou duši...)

šuplíkovka z manželství ... rodím se z manželství zpět ke svobodě...

Až potkáš růži, chovej se k ní s úctou, něžně a pokorně... třeba v ní najdeš lásku...a třeba v ní najdeš mě...přivoň si...

šuplíkovka

ráda se líbám... :-* :-* :-*

Tuhle věnuji mužům...

Když mám v jedné ruce bolest, do druhé beru odvahu...

...otevřená zpověď ještě z doby manželství, odhalující však víc... možná celý život. Kdo mě zná ví, že jsou tam na mě až moc otevřené prvky...Báseň je víc o otevřenosti než o kvalitě, odborníci promiňte...

volání po lidskosti, po obyčejné mezilidské lásce... (zvláštní... ale zde na liter je krajina, kde jsem ji našla)

Vyhlašuji diskusi: lze do vztahu vejít se srdcem jen pro novou lásku nebo to nikdy nejde bez stop té minulé? A jak jste to zvládli?

básnička ze šuplíku... nejsou v ní mí literární přátelé, těmi jste všichni vy, kdo mě tolerujete a komentáři povzbuzujete... (ale vlastně...třeba se tam najdete i vy... tedy, já vás tam vidím...)

...moc ráda usínám v objetí svého milého

báseň je z doby mého podnikání... ale dnes na tom s tím časem vůbec nejsem líp

Pro každého rodiče je to nejtěžší rozhodnutí, když musí vlastním dětem říct: už nemůžu, odcházím... (od partnera)

další doteky zamilovanosti... po rozpadu letitého vztahu ženu objímá vlastně každé hezké slovo, každé slušné chování muže...

Manželská krize... není vlastně manželství krok zpátky v lásce? Nebo jen neumíme žít s láskou a snubním prstenem pohromadě?

klopýtám za odpověďmi... takže rostu!

včera jsem neměla dobrý den...

vážně včera nebyl dobrý den... a tak mě omluvte, dávám sem jednu přeslazenou... dřívější... prostě potřebuju něco sladkého a Nutellu dnes jaksi nemám