Rudolf druhý Habsburský (1552 - 1612) byl, mimo jiné, římským císařem a českým králem. Byl nadprůměrně vzdělaným a po vzdělání toužícím mužem. Kromě alchymie a jiné vědy jej velice zajímaly ženy. Ty se také staly jeho osudem. Rudolf se nikdy neoženil. Měl spoustu milenek. Od některé z nich se nakazil syfilidou, na níž posléze umírá. Jeho dlouhodobou milenkou byla také hraběnka Kateřina Stradová. S tou měl císař šest dětí. Prvorozeným byl Julio Caesar ďAustria. A o něm píši.

Co takhle pohádka.

Balada. Smutná. I stáří může být někdy smutné

Fridrich Falcký (1596 - 1632), byl českým králem jen jeden rok. Říkalo se mu "Zimní král". Byl dosazen českými stavy, povolán do Prahy a korunován. Stavové doufali, že jeho příbuzenství s anglickým králem Jakubem prvním, jim zajistí vojenskou pomoc. Nedočkali se. Po bitvě na Bílé hoře, se Fridrich vzdal trůnu a uprchl.

Svatava Polská (1046(8) - 1126) byla třetí manželkou prvního českého krále Vratislava prvního. Po králově smrti musela urovnávat s rozpory mezi jeho potomky. Neměla to vůbec lehké.

Balduin Lucemburský (1285 - 1354) byl tím, kdo se zasadil o zvolení svého prasynovce Václava Lucemburského na římský trůn. Za půldruhé tuny stříbra byl na trůn dosazen český král, známý jako Karel čtvrtý.

Dagmar Dánská. V Čechách Markéta Přemyslovna (1186-1212). Dcera Přemysla Otakara prvního a Adléty Míšenské. Byla v r. 1205 provdána za dánského krále Valdemara druhého. Byla velmi oblíbena obyvatelstvem. Svědčí o tom i mnoho lidových balad, sepsaných na její počest. První a poslední sloka jsou ukázkou z nich. Snad se na mne nebudou jejich autoři zlobit.

Český král Václav třetí ( 1289 - 1306) byl posledním Přemyslovcem na českém trůnu. Ve svých sedmnácti letech byl zákeřně zavražděn v Olomouci. Měl spoustu nepřátel a dnes nikdo netuší, kdo poslal vraha.

...o následcích, jež jízda koňmo přináší...osvěžující koupel v jezírku...též o přízni ženy, jenž schránky tělesné nejen léčí, však i blahem kouzelně naplňuje...

Kněžna Libuše (snad) byla Krokovou dcerou. Vládla po smrti svého otce. Nespokojenost mužů s její vládou ji přiměla se vdát. Myslím, že vybráno měla již dlouho předem.

O nenapravitelném hráči

Víme, že Anežka z Kueringu se narodila r. 1236. Víme, že byla milenkou českého krále Přemysla Otakara druhého a měla s ním tři, nebo čtyři děti. Nevíme však, co se s Anežkou, zvanou Palceřík (to kvůli jejímu pážecímu účesu) stalo poté, kdy královna Markéta odešla z Čech. Anežka byla její dvorní dámou. Snad tedy šla s ní..

Marie Uherská (1371-1395) byla první ženou římského císaře a českého krále Zikmunda Lucemburského. Jejich soužitím se jako rudá nit táhne spousta násilí. V Uhrách se tomu tenkrát, zřejmě, nikdo ani nedivil. Když uherská královna Marie spadla z koně, byla v jiném stavu. Možná se (ne)měl narodit další Lucemburk..

Takové zamyšlení nad symboly

Kněžna Alžběta Uherská (nelze dohledat data narození ani úmrtí. Zemřela 12.1. po roku 1189 ) byla manželkou knížete Bedřícha. Jejím otcem byl uherský král Gejza druhý a její matkou byla Eufrozina Kyjevská. Za Bedřicha se vdává roku 1157. Kněžnou se stává roku 1172. A nemá vůbec poklidný život. Boj o český trůn spolu vedou přemyslovská knížata Bedřich a Soběslav druhý. Z nemnohých záznamů o jejím životě je však zřejmé (alespoň mě), že Alžběta nebyla žádná padavka. Spolupodepisovala důležité listiny. Měla vlastní pečeť. Toto je na ty doby opravdu nebývalé. Vládla vší mocí v Bedřichově nepřítomnosti. Po vítězství Bedřichových vojsk v bitvě o trůn (1179), nechává (v románském slohu) vystavět kostel Jana Evangelisty v místě zvaném „Na bojišti“. Kostel byl těžce poničen husity a definitivně zmizel v dobách třicetileté války. Alžběta porodila šest dětí. Jen tři dcery ji přežily. Třikrát v nepřítomnosti manžela vedla obranu Prahy. Dvakrát zvítězila a potřetí uvěřila slovu Konráda druhého, jenž ji obelhal. Zrazena a opuštěna umírá (snad) v klášteře v Doksanech, kde je její hrob.

Kunhuta Uherská (1249 - 9.9.1285) byla manželkou krále Přemysla druhého Otakara. Poté, kdy král padnul v bitvě na Moravském poli, byla zajata Otou pátým a i se svými pěti dětmi uvězněna na hradě Bezdězu. Jí se posléze podařilo uprchnout. Bez dětí, což jí bylo (a někdy stále je) vyčítáno. Snad na ni opravdu čekal pan Záviš z Falkenštejna. Láska je láska. A kdo jsem já, abych ji soudil?

Císař a český král Václav čtvrtý (1361 - 1419) byl synem Karla čtvrtého a Anny Svídnické. Dějepisci se shodují v tom, že byl slabým králem. Je pravdou, že Evropou v těch časech zmítaly nepokoje a hned na počátku jeho panování zasáhl Čechy mor. Hospodářské potíže z toho plynoucí, byly zřetelně nad Václavovy síly.

Záviš z Falkenštejna (1250-1290) byl vůdcem vzpoury šlechty proti králi Václavovi druhému. Vzpíral se i jeho předchůdci. Byl velice vzdorovitým šlechticem. Byl sťat plknem (široká katovská sekera). Stalo se to 24.8.1290 na louce pod hradem Hluboká.

Johana z Rožmitálu (1430 - 1475) byla druhou manželkou Jiřího z Poděbrad a českou královnou. V roce 1470 sama svolala zemskou hotovost (něco jako národní armáda) proti Matyáši Korvínovi, jenž se svým vojskem napadl království.

Zlomený meč. V roce 1997 byl v klášteře Dominikánek v Ratiboři otevřen hrob. Hrob muže, jenž byl královské krve, ale nikdy nebyl králem. Byl potomkem Mikuláše prvního. Levobočka krále Přemysla Otakara druhého. Poslední Přemyslovec Valentin zvaný Hrbatý, měl opravdu hrb. Podle dochovaných pramenů byl Ratibořským knížetem. Byl prý dobrý a moudrý. Zemřel osamělý, svobodný a bezdětný. Po jeho smrti mu byl položen na hruď meč. Zlomený meč. Znamení toho, že vymřel rod, jenž po staletí vládnul Čechům.