labuť

Tobogán....

Vůně keramiky... ááách :-)

Nikdy není na nic pozdě. :-)

Hezky jsi vybarvila
životní cestu
s klestím i bez klestu
vždycky stojí za to!

:-)

Tvoje mlčení se mi vrylo do mysli! :-)

Rozpršená...

Řídíme a jsme řízeni...

Bolest je křik a touha...

Vstoupila jsem s jistotou dalšího zážitku a... přišel s jistotou Tobě vlastní :-)

Někdy je zapeklité vnímání, poznávání a rozuzlení...

Životní realita kolem nás, dobře zachycená...

I druhá báseň je výborná, směřuješ do mé škatulky oblíbení... :-)

T l e s k á m ! ! ! graduješ

:-))

Týýýý jo! :-)

:-))

Milý anomyme Pavle, děkuji za Tvé sdělení a nemusíš mít obavy, že bych v sobě nesla nějaký pocit křivdy. Ani v nejmenším. Přeji hezký den

Hezky píšeš o laguně
v modrém světě
plném vůně

Vítej!

Označuji Tě za můj šálek kávy a také vítám!

Milý anonyme, patrně mě čteš pravidelně, když znáš mou tvorbu a já děkuji za tvůj názor. Jen mě dost mrzí, že nedokážeš hrdě odkrýt svou tvář a podepsat se... Ale ani to mě neudivuje... Za anonym se toho skryje...
A snad jen dovětek: není človět ten, aby se zalíbil lidem všem. A já jsem amatér, na amatérském serveru a jinak psát, bohužel a nebo spíš bohudík, neumím.

Proč se mi neodkryješ třeba ve vzkazu???

přeji hezký večer