labuť

S optimismem a radostí do podzimu... a tak to má být...

Den po dni, hodinu po hodině plyne nám čas odměřený tady... však i tam budeme pokračovat ve své cestě, jen bez současného těla... Jana

Na nitkách vlastních snů...

Křehkost a schopnost vnímat smysly i ta nejtenčí zoufalá volání je dar... A ty ho máš!

Rovné cesty bývají fádní, na těch klikatých čeká mnoho tajemství...

Je to jasné, jsi v mých oblíbených :-)

Smutně zní tentokrát
Tvůj básní splav...

... :-))

Někdy slova zbytečně ruší atmosféru...

Těžké a krásné čtení, které vyšlo až ze dna srdce a skrývá tolik moc...

Podzim nám lije do dlaní
barevnost v celé kráse
aby pak až dny potemní
bělobu rozprostřel zase

Přes síto nabírám,
vdechuju okamžiky
S podzimem usínám,
má múza v tichu bdí si

Jsi... co víc si člověk pro sebe může přát...

Dnešní doba na dlani, teda na monitoru... :-)

... studnice tajemna...

... hlavně mě netref, ale klidně zkoumej :-))

Já myslím, že jo... nemá kudrlinky a moc zjemělosti, což je dobře a to, co jsi chtěla říct vní je, takže jo.

Sny za víčky a v duši tichý klid
a nepustit je, aby odešly
když nocí touhy ční

O o o decibely lásky... :-)

Čas nezván přichází
a všem poctivě krájí
Chuďas i boháč
každý hledá jej
v lednu i máji
V dechu svém nosí
radosti i strast
Zase jsi nezklamala
šumi, jsi kouzelnice
krás...