labuť

Však já vím, kam Tě to táhne,
kde srdce Tvoje zaplesá
a duší rozhoří se krásně
touha, co tepem zamotá

O hříchu začne se ti zdát
když doma přestaneš být rád

S něhou jsi napsala o mužské duši a touze
Vetkala do slov vzpomínky na lásku
Na modrém podkladu, jak nebe myšlenek
Probouzíš v duši mé obrázky v láskové duze

... a srdce klapala...***

Čas nezatavíš, ale můžeš si ho udělat krásným... však Ty to víš.

Znám ten pocit... můj se stáčí k mamince a pár věcem, co mám navždy schované...

Jak píšeš... skvělé dobíjení baterek a... kola se můžou točit dál... :-)

Utíkám si pro pastelky
namaluju tátu, mámu
a taky v kopretině včelky

:-)

Nu což, v pekle ja aspoň teplíčko a veselo... taky tam mířím... :-))

Však jsme v ní doma...

To musela být přímo spanilá jízda...

...aaaach...

au... kdyby byla svoboda trestu a žena si mohla vybrat, jaký trest bude vykonán... já bych byla pro nůž a navždy šmik...

G.P.: Vydrž do Počátek, naleju :-))

Jsi možná jen tak...
však studnice citů
co v tichu umí klást
na jemném blankytu
obrazy tužeb a snů
Maluj, jen maluj
a žádné chvíle nelituj

A další známej modrásek, vítej! :-)

To vypadá na vadu v peněžence... :-))

Ta hovadovská je úžasná, vylepila bych ji v metru. :-)

Koštér emocí... hezký obrat.

Povede-li se v životě každý kousek, není nač lkát a nepovede-li se, taky něco zanechá...